Když jsem uvažovala jaký dort upeču letos mamce k narozeninám, narazila jsem na blogu Milluji na tento carrot cake. A protože mrkvový dort jsem ještě nikdy nepekla, bylo to jasné. Ozdobila jsem ho karamelizovanými oříšky a rozmarýnem a moc jsme si pochutnali! :))

Když jsem od holek z eshopu Ladybio.cz dostala nabídku na testování deodorantů Honestly pHresh, řekla jsem si proč ne, ráda vyzkouším přírodní deodoranty a navíc takové, které prý i fungují. Přišel mi hezky zabalený balíček s papírovou výplní (žádné plasty, to já ráda) a dvěma deodoranty - tuhým Tropical Blossom a deodorantem ve spreji Plumerie & Monoi.

Šestinedělí. Už ho máme nějakou dobu za sebou. A po tom všem, co jsem četla na Instagramu, mi to nedalo, abych nenapsala o tom svém. Nemusí to totiž být taková hrůza! Čekala jsem to mnohem horší, jen bylo potřeba si zvyknout na ten celodenní (i celonoční) kolotoč přebalování, kojení a uspávání. Bylo to náročné, to ne že ne, ale i hrozně krásné a svým způsobem pohodové. A za odměnu nás na jeho konci čekaly první úsměvy. :))

Když mě ještě v těhotenství oslovila značka BeLenka s nabídkou, jestli bych nechtěla vyzkoušet nějaký jejich výrobek, byla jsem moc ráda! Jen si nemohla vybrat, který. :)) Nakonec jsem sáhla po šátku, ale v nabídce mají najdete i nosítka, oblečení na nošení nebo barefootovou obuv. Moc sympatické je, že vše vyrábějí jen kousek od nás - na Slovensku.

Nedávno jsem na blogu Janči aneb Češky z Česka narazila na recept na makový závin a dostala na něj hroznou chuť. Recept můžu jedině doporučit, na přípravu to není nic složitého, moc nám chutnal, není moc sladký a oproti kupovanému je to velký rozdíl. S pár poznámkami si recept přidávám i sem, řekla bych, že ho nepeču naposledy. A myslím, že skvělý bude i s ořechovou náplní...tak třeba příště. :))

Řeknu vám, nikdy by mě nenapadlo, že výběr kočárku budou taková muka. Když už některý splňoval moje požadavky na vzhled a funkčnost, tak byl strašně drahý. Když zase celkem funkční a levný, tak úplně ošklivý. Kromě toho mi výběr značek a modelů připadal naprosto nekonečný...

Nakonec se nám po pár návštěvách brněnských obchodů (Funbaby, Vanda store, Růžový panter, Sambaby a Babycar) podařilo specifikovat požadavky:

Když už jsem měla za sebou ten kurz šití, rozhodla jsem se, že ušiju ještě něco pro miminko. První z mimi série bylo právě hnízdečko.

Hned na začátek musím říct, že název článku je trochu zavádějící, i když snahu jsem opravdu měla! Jen nakonec výbavička zas tak úplně minimalisticky nedopadla, ale mohlo by to být i horší...no posuďte sami.

První týden volna na mateřské dovolené jsem si užila na šicím kurzu, na který jsem dostala poukaz jako dárek k třicetinám. Už docela dlouho jsem se chtěla naučit šít a protože mě hrozně baví zkoušet nové věci a techniky, po škole šperku a kurzu točení na kruhu, jsem vyrazila na kurz šití. 

Kromě tohoto letního dortu s jahodami jsem na oslavu mých a Honzových třicetin chystala ještě čokoládový dort. Inspiraci jsem našla na webu Prima Fresh v tomto receptu Kačky, která už má dneska ale jiný blog s názvem Milluji. 

Sušenkový základ se mi nejprve docela drobil, takže napodruhé jsem dala víc másla, zbytek je jen čokoláda se šlehačkou neboli ganache. Navrch jsem ještě posypala kakaem a ozdobila borůvkami s mátou. Hotový je za čtvrt hodiny, není to teda žádný dietní dortík, ale je strašně dobrý! :))

Můj trochu upravený recept:

Suroviny:

Postup:

1. Nejprve si nachystáme formu, kterou vysteleme pečícím papírem, aby se dort snáz vyndával. Taky si předehřejeme troubu na 180 stupňů.
2. Sušenky si v robotu nadrtíme, přidáme k nim rozměklé máslo a ještě pár pulzy v robotu smícháme dohromady. Směs by měla držet hezky pohromadě, pokud nedrží, přidáme ještě trochu másla.
3. Sušenky upěchujeme na dno dortové formy a pečeme 10 minut.
4. Mezitím si připravíme ganache. Ve vodní lázni zahřejeme smetanu společně s čokoládou, která se v ní postupně rozpustí a oboje se spojí v hladkou hustou směs.
5. Ještě teplou čokoládovou směs nalijeme na korpus, necháme zchladnout a dáme vychladit do lednice.
6. Dort vyjmeme z formy a před podáváním ho ještě můžeme posypat kakaem a ozdobit ovocem. Já na ozdobu použila kanadské borůvky a snítky máty.

Do Beskyd jsme vyrazili tak trošku z donucení, manžel totiž dostal v práci ke třicetinám poukaz na víkendový pobyt v penzionu Na Mlýně v Kozlovicích, tak jsme si výlet prodloužili o dva dny a vyrazili už ve středu. Navíc jsme tu ani jeden nebyli v létě, vždycky jen v zimě lyžovat, tak jsem byla zvědavá, jak moc je to v létě v Beskydech jiné.

Nevím, jak jste na tom vy, ale u nás už zase začíná být nadbytek cuket, což je na začátku léta fajn, ale časem už vážně nevím, co s nimi. Takže po těstovinách s cuketou a zapečenou cuketou přišla na řadu cuketová polévka. Vyzkoušela jsem ji poprvé a myslím, že ji budu vařit pravidelně, je totiž moc dobrá! Recept je inspirovaný tím z Apetitu na Italskou cuketovou polévku, jen jsem si ho malinko upravila. V receptu totiž píšou střední cukety, ale právě polévka je ideální místo kam použít ty přerostlé kusy, které nikdo nechce. Před mixováním jsem ještě přidala hrst nasekané bazalky a místo vývaru použila vodu.

O víkendu jsme trochu slavili, tak jsem pekla hned dva dortíky. Prvním byl midsommartårta, dort oblíbený hlavně v severských zemích, kde s ním slaví letní slunovrat. Mně se moc líbil recept od @maskrtnica a @cuketka, i s videem ho najdete na webu pecempecen.cz. 

V půlce června jsme se vydali na menší výlet do Prahy, kam jsem se vydala složit autorizační slib a převzít si razítko. Natrefili jsme na levné jízdenky od Flixbusu, zpátky jsme už ale jeli vlakem Regiojet, který je přeci jen pohodlnější, můžete si dát dortík a v pondělí v podvečer byl navíc i mimo špičku za dobrou cenu.

A je to venku! Tajila jsem to celkem dlouho, ale teď už mám bříško tak velké, že ho neschovám. :)) Těším se moc, ale zároveň se bojím, aby bylo miminko zdravé, abych to všechno zvládla a jak se doma všichni vejdeme do naší miniaturní garsonky. Ale tak třeba z nás konečně budou ti praví minimalisti!

Cesta k miminku nám trvala trochu déle než jsem si představovala a možná se o ní rozepíšu víc někdy v budoucnu...Teď bych vám chtěla moc poděkovat za všechny krásné komentáře a přání na Instagramu! Na blogu se nejspíš pár článků s miminkovskou tematikou objeví, tomu se asi nebude dát úplně zabránit, tak snad vás budou bavit. :))

Moje druhé ručně vyrobené mýdlo je tentokrát s příměsí aktivního uhlí, vyrobila jsem ho menší dávku (tak akorát do jedné krabice od mléka) a použila jsem i jiné éterické oleje. Původně mělo vypadat takto, ale směs mi hrozně rychle ztuhla a nedala se tak dobře promíchat. Ale tak aspoň vím pro příště. :)) 

O víkendu jsme vyrazili využít náš poslední svatební poukaz. Poslední svatební dar. Loňské léto jsme se vydali do Štajnhausu v Mikulově, tentokrát jsme vyrazili do vyhlášeného Café Fara v Klentnici. Rekonstrukce je dílem architekta Marka Štěpána a je opravdu povedená!

Na prvního máje jsme se vydali na výlet do Vídně za kulturou. V Uměleckohistorickém muzeu totiž mají unikátní výstavu Marka Rothka, který se do Evropy dostane jen výjimečně, jinak za těmito abstraktními plátny musíte do Ameriky. Mají tam pěkný průřez jeho tvorbou a je moc zajímavé sledovat vývoj od figurálních maleb, prvních abstraktních děl až po ty jeho proslulé abstraktní kompozice. A myslím, že to stojí za to, fotky zdaleka neobsáhnou hloubku a velikost jednotlivých maleb. Tak pokud by vás to zaujalo, výstava trvá už jen do 30. června!

Dneska mám pro vás poslední díl našeho výletu do Holandska. Poslední den jsme se totiž zajeli podívat na větrné mlýny v Kinderdijku a do Delftu.

Druhý den našeho pobytu v Nizozemí jsme se vypravili i s kamarády do Utrechtu. Město mě okouzlilo z fotek na internetu, i když jsem ho navštívila už kdysi dávno se školní exkurzí, na které jsme si prohlídli hlavně nové stavby v místním univerzitním kampuse. Tentokrát jsme zamířili do historického centra.

Jak už jste nejspíš zaznamenali na mém Instagramu, vydali jsme se na výlet do Holandska, nebo spíš přesněji do Nizozemí za kamarády, kteří bydlí v Eindhovenu. Kromě samotného města jsme se během čtyř dní podívali do Utrechtu, na rozkvetlé tulipány i jiné cibuloviny v Keukenhofu, květinová pole, k moři, na mlýny v Kinderdijku a do Delftu. Jen škoda, že už se tam nelítá z Brna, protože odlety z Brna, to je velká pohoda! 

Velké kouzlo od Elizabeth Gilbert mě docela zklamalo. Najdete tam pár tipů, jak pracovat s kreativitou, ale pokud jste už pár motivačních knih na toto téma četli, nevím, jestli vás tahle bude bavit. Nicméně se mi líbila myšlenka, že aby člověk zvládl něco vytvořit, nemusí být rozervaný a nešťastný.

**

Dneska bych vám ráda napsala něco málo o mé milé spolupráci s eshopem Helveti.cz. Oslovili mě s nabídkou, abych si u nich vybrala hodinky, a tak jsem do obchodu nakoukla a na první pohled mě zaujaly dvě značky: dánská značka Bering a německá Boccia. Obě nabízí hodinky minimalistického a jednoduchého designu, což je něco přesně pro mě. Rozhodovala jsem se mezi dvěma favority, u hodinek Boccia Titanium se mi moc nelíbilo logo, hlavně font a taky to, že je celkem výrazné. Nakonec tedy zvítězily hodinky Bering 11139-404 v jednoduchém unisexovém designu s bílým ciferníkem a koženým černým páskem. 

Minulý víkend jsem se pustila do sušenek. Už dlouho jsem chtěla zkusit ty levandulové, i když recept mi padl do oka na sušenky bazalkové. Nakonec jsem pekla podle blogu Laskominy od Maryny a tohoto receptu na bazalkové máslové sušenky, jen jsem si tu bazalku vyměnila za levanduli. A místo vykrajovátka použila skleničku na víno. 

Z města Hoi An (reportáž z Hoi An najdete tady) jsme vyrazili hned ráno objednaným autem na nádraží v Da Nang. Kvůli koloně na mostě to už vypadalo, že vlak nestihneme, nakonec se ale kolona rozjela a na nádraží jsme přijeli s půl hodinovou rezervou (původně byla něco přes hodinu). Lístky na vlak měly QR kódy a kontrolovali je čtečkou, takže odbavování pěkně odsýpalo.

Město Hoi An ve středním Vietnamu bylo dalším cílem, přesunuli jsme se sem sedmý den našeho pobytu (přehled a itinerář naší cesty najdete v tomto článku). Pokud byste se do Hoi Anu taky chystali, doporučuji zkouknout sérii Kamu ve Vietnamu, kde zjistíte, co všechno nutně musíte ve středním Vietnamu ochutnat.

Abych svůj zero waste přístup dotáhla dál, říkala jsem si, že by bylo fajn začít se mýt tuhými mýdly i ve sprše. Jediný problém byl, jak mýdlo umístit do našeho sprchového koutu tak, abych ho nemusela věčně honit po podlaze. A tak jsem započala průzkum sítěk na mýdlo. V živé paměti dosud mám ty plastové nechutné síťky, co visely na umyvadlech u nás na základce. To tahle od mýdlarny Š.Iva, tahle z Čarovného mlýna nebo tahle bytelná sisalová z HNST.ly je jiná liga. Ty jsem si u nás dokázala představit. :))

A když jsem na síťky tak koukala, napadlo mě, že bych si nějakou mohla vyrobit. V knihovně jsem si půjčila knížku o Síťování, a pak jsem zjistila, že to, co dělám já je vlastně technika macramé neboli drhání a o té je toho na internetu spousta! Koupila jsem si lněný provázek za 30 Kč a do hodiny měla hotovo. Tak pokud řešíte stejný mýdlový problém a taky byste si rádi zasíťovali, mám pro vás návod. :))  Inspirovalo mě hlavně tohle video, jen ty uzlíky jsem dělala jednodušší. A když vás to chytne, můžete si pak vyrobit rovnou i síťovku!

• lněný provázek
• metr
• nůžky

5. Jakmile máte tři řady uzlíků, je potřeba svázat k sobě boční provázky. Na dvou provázcích, co zbyly na kraji, jsem udělala uzlík. Tímto máme hotové dno.
6.-8. A pak už jsem postupovala pořád stejně, vždycky na přeskáčku jsem dva provázky svázala k sobě.


9.-10. Až byla síťka dlouhá tak, jak se mi hodilo - cca 15 cm, uvázala jsem poslední řadu uzlíků, pořádně utáhla a přebývající provázky ustřihla.
11.-12. Pak už stačí jen posledními oky provléknout provázek na pověšení, uvázat poslední uzlík a síťku naplnit. :)) Návod na výrobu mýdla za studena nadete tady.

Dneska tu mám pokračování naší vietnamské výpravy (hlavně díky Páji, kterou to zajímalo a která se tam na jaře chystá, jinak jsem měla pocit, že ty cestovatelské články skoro nikdo nečte :)).