Aneb když máte doma moc pomerančů a nevíte co s nimi! Oranžová jarní vzpruha!
Žádný profesionální mixér doma nemáme, jen takový drtič se slabým výkonem 300W. Ale oloupané pomeranče a nakrájené na kousky taky zvládne. :)

Mějte krásný víkend i celý příští týden! Evi

Papírové brčko je z EBAY -  viz tu, sklenice jak jinak než z IKEA a šátek je hammam osuška z BONAMI.cz, ale prodává je i NILA.cz tu.

//foto moje © gathermoments

Nejsou to jen tak ledajaké časopisy, které byste si mohli koupit v každé trafice. Tyhle čtyři kousky jsou vymazlené do posledního detailu, graficky krásné a s kvalitním čtením a fotografiemi uvnitř! 

CEREAL

Cereal je můj snad nejoblíbenější časopis. Všechny fotky tu mají krásné, čisté, bílé, prostě snové. Pro někoho možná až příliš minimalistické, ale mně naprosto vyhovuje! Takové malé umělecké dílo. Něco málo o jeho zakladatelích a o tom jak bydlí, si můžete přečíst na jednom z mých oblíbených blogů o bydlení Freunde von Freunden tady.
Tištěný výtisk Cerealu si můžete objednat přes internet na oficiálních stránkách tady. Cereal má také část Guided, kde najdete krásné průvodce po jednotlivých městech online nebo si můžete zakoupit tištěné.


KINFOLK
Kinfolk je inovativní časopis (nebo možná spíš kniha?) plná úchvatných fotografií, skvělých nápadů a receptů pro přátelské a rodinné setkávání (se), má taky moc krásnou jednoduchou grafiku. Objevíte tu různé nápady co vařit, dělat nebo vyrobit. Články do něj přispívají lidé z celého světa včetně USA, Kanady, Francie, Německa, Dánska, Švédska a Spojeného království.
U nás ho koupíte přes eshop LJUS.CZ tu, oficiální stránky najdete zde.

SOFFA MAGAZINE

SOFFA je magazín o designu a životním stylu. Až donedávna pouze elektronický dvouměsíčník, jehož první číslo vyšlo 16. února v tištěné podobě. Časopis SOFFA je především o inspiraci, o hledání krásných věcí v každodenním životě a o poskytnutí prostoru pro objevování toho nejlepšího ze světa současného designu. Každé číslo časopisu má původní obsah, který představuje nejen stylové interiéry, zajímavá místa, nové DIY nápady, nejlepší recepty, ale i nové produkty, či portréty inspirativních lidí. Redakce sídlí v Praze a tak se SOFFA obsahově zaměřuje především na oblast střední a východní Evropy. Krásný je minimalistický vzhled časopisu s hezkými fotografiemi.
Všechny čísla si můžete na webu přečíst v češtině nebo angličtině a tištěný výtisk objednat zase zde.

BLUEPAPER

Bluepaper je relativně nový český magazín o módě. Je bilinguální - česky a anglicky. Tištěný ve velkém novinovém formátu na krásném matném papíře. Časopis hlavně o módě, ale i designu a architektuře. Zdarma si ho můžete vzít v různých galeriích nebo ve stylových obchodech. Více info tu.

Znáte tyto časopisy? A který je ten váš nejoblíbenější?

Mějte se krásně! Evi

//foto 1,2 odtud, 3 odtud, 4 odtud a 5 odtud

O tom, že si moc ráda pěstuji vlastní klíčky jsem psala už v prosinci tady. A protože mám nejhodnější maminku, dostala jsem krásnou sklenici a klíčidlo se sítkem ze Sonnentoru k Vánocům (dají se koupit přes eshop tady nebo v jejich kamenných prodejnách v Brně a Čejkovicích).

Sklenice má sítko s většími otvory a je určená pro větší semínka jako jsou fazole mungo, hrách, čočka nebo třeba červená čočka (obyčejné fazole nejsou ke klíčení vhodné, konzumovat se mohou až po převaření).  Klíčící miska je zase pro menší semínka jako má řeřicha, rukola, alfalfa, hořčice, nebo lněné semínko.

I přesto, že k jaru pro mě patří aspoň jedna miska prvních lístků řeřichy klíčené na vatě, tentokrát jsem zkusila nechat naklíčit semínka rukoly. Ta se nejprve na 20 minut namočí, během této doby natáhnou vodu a obalí se slizem. Pak se rozprostřou na sítko a než jim vyrostou kořínky, tak se musí rosit, aby neuschly. Ale zase ne moc, aby neshnily. Až jim vyrostou kořínky, stačí přidávat vodu do misky a čekat až vyrazí i první zelené lístky. Oproti klíčení ve vatě má tahle miska tu výhodu, že nemusíte odřezat jen horní část rostlinky, ale snadno ji ze sítka vytáhnete i s kořínky a můžete sníst celou. :)

Nejlepší na klíčení jsou bio semínka nebo chemicky neošetřená (určitě nekupujte ta určená pro výsevy, jsou chemicky namořená). Větší semínka jako hrách nebo fazole není problém sehnat v každém obchodě - jen musí být neloupaná, jinak klíček nevyroste! :) A z těch menších jsou k dostání speciální semínka určená přímo na klíčení třeba v zahradnických potřebách a v Sonnentoru mají nachystané jednodruhové i klíčící směsi v krásné krabičce. 

A co vy? Už Vás dostihla jarní nálada a taky klíčíte? Mějte se krásně! Evi

Dnes mám pro vás zase jednu pozvánku na výstavu. Tentokrát mě moc zaujalo Hledání světla od Libora Teplého. Krásné černobílé fotografie zachycují opuštěné místnosti věznice s pronikajícím světlem, které tak působí téměř mysticky. Neobvyklá a moc povedená je i samotná instalace v hrubých prkenných rámech bez pasparty a zadní desky. 

Ze samotné výstavy bohužel nemám žádnou fotku, foťák jsem zapomněla doma, tak na fotkách najdete letáček k výstavě. Ten se mi moc líbí, má trochu jiný vizuální styl než ty předchozí, je malinko jednodušší a víc pracuje s typografií.

Na výstavu se můžete zajít podívat do brněnského Domu umění až do 5. dubna 2015, více info na webu tu. 

Krásný den! Evi

Špagety Carbonara jsou takovým mým záchranným receptem, když doma nic není. Slanina, vajíčka a parmazán totiž v lednici většinou objevím. Nejraději je vařím podle Emanuela Ridiho, jeho recept i s videem najdete tady, jen vejce používám celá. A nezapomeňte, do pravých carbonara smetana nepatří!

Na 2 porce budete potřebovat:

• 200g špaget
• 100g pancetty (anglické slaniny)
• 3 vejce
• 50g parmazánu
• panenský olivový olej
• sůl, mletý pepř

Máte rádi špagety carbonara nebo si dáte radši jejich českou smetanovou verzi?

Mějte se krásně! Evi

Předcházela tomu dlouhá doba rozhodování, přemýšlení, čtení a surfování po internetu. Nakonec z celé Asie a Karibiku zvítězilo Thajsko právě z důvodu, že cestování na vlastní pěst je tam poměrně běžná a levná záležitost, náboženství mírumilovné, lidé usměvaví a fotky krásné!

Prostudovali jsme nespočet článků a cestopisů na internetu, v knihovně půjčili průvodce, pro jistotu naší i našeho okolí absolvovali očkování a nakoupili léky "kdyby něco". Já si koupila taky 30 litrový batoh a parfektní hammam osušku, která může sloužit jako šála, sarong, nebo osuška na pláž. Napsala jsem spoustu seznamů, co je potřeba zařídit a taky, co si sbalit. Krásné fotky si střádám na mém pinterestu a moc se těším! Jsem zvědavá, jak to dopadne. Cesty po Evropě už máme víceméně zvládnuté, nejdál jsme byli v New Yorku, ale žádnou takovouto exotiku na vlastní pěst jsme ještě nepodnikli. Na jednu stranu trochu strach z neznáma, na tu druhou se nemůžu dočkat, jaké zážitky nám Bangkok a 4 procestované ostrovy za 14 dní přinesou! :)

Možná tu teď bude chvíli poněkud prázdno, ale pár článků mám nachystaných a měly by se automaticky publikovat a zanedlouho se můžete těšit na spoustu fotek a zážitků. Z blogu se tak zase na chvíli stane spíš cestovatelský deníček. :) A pokud bude příznivé wifi připojení určitě přidám pár fotek na facebook nebo na instagram (i když se s ním zatím spíš sžívám a nic moc tam není, ale tak třeba mu přijdu na kloub).

Pokud jste Thajsko nebo jinou asijskou zemi navštívili, budu moc ráda, když se se mnou podělíte o svoje zážitky a rady k cestování. Děkuji! :)

Protože už tu máme jaro (tedy to meteorologické, na to astronomické si musíme ještě chvilku počkat), je načase abych zrekapitulovala knížky, které jsem stihla přečíst za zimu.

Nechte prosím kytky žít se zdá hodně podobná knížce, kterou jsem od Simmela četla nedávno: Jen vítr to ví. Také se tu objevuje postarší úspěšný a hodně peněz vydělávající muž trpící závažnou nemocí, který se snaží uniknout ze svého současného života a od své manželky. Bezhlavě se zamiluje do mladší ženy a mohli by spolu být dokonale šťastni, ale to by nebyl Simmel...

Tentokrát se děj odehrává z velké části v Rakousku a Německu, v knize se promítá krize v Polsku a studená válka mezi mocnostmi. Hlavní hrdina přežije jako jediný havárii letadla a protože nikdo netuší, že právě on přežil, s pomocí nových dokladů se rozhodne začít nový život, ale dobrý konec, ten tu nečekejte.

****

Slepičí polévka pro duši je soubor krátkých povídek a skutečných příběhů, které jsou milé a povzbudivé, pohladí a zahřejí. Jsou to příběhy o naději, uzdravení a odvaze vykročit správným směrem. Pomůžou se na chvilku odreagovat a možná i zamyslet se nad svým životem. Některé jsou opravdu dojemné, dokonce jsem nad nimi slzela i v tramvaji. Jako oddychové čtení moc doporučuji! 

Moc podvědomí se nám snaží sdělit podobné poselství jako knihy Tajemství a Vesmírný objednávkový servis - ty jsem četla nedávno a psala jsem o nich tu. Autor to tu vysvětluje ale trochu více vědecky a opírá se i o citace z bible.
Podle něj se duch, tělo a životní osud člověka formují přesně podle toho, jak člověk myslí, cítí a věří. Duch každého z nás se skládá ze dvou různých oblastí se svébytnými a nezaměnitelnými vlastnostmi a silami. Můžeme jim říkat vědomí a podvědomí, objektivní a subjektivní duch nebo třeba bdělý a spící duch. Tyto dvě sféry vědomí se dají porovnat se zahradou: vy sami jste zahradníci a sejete sadbu svých myšlenek do půdy podvědomí. Vše, co jednou zasadíte do svého podvědomí, vyroste a dostane tvar buď ve vašem těle nebo životě. A aby se vaše životní podmínky vyvíjely podle vašeho přání, musíte se stát neomezeným pánem svých myšlenek. Protože vaše myšlenky, pocity a představy tvoří váš vnější svět. Podvědomí plní rozkazy vědomí a každý vjem působící na naše podvědomí v čase a prostoru se projeví jako životní podmínka, zkušenost či událost.
Neměli bychom tak vyprávět známým, že si něco nemůžeme dovolit, nebo myslet na neúspěch, zklamání nebo nemoci. Podvědomí nekontroluje, zda jsou myšlenky dobré či špatné. Jestliže jste přesvědčeni o jejich skutečnosti, podvědomí je přijme za své a příslušně zareaguje. Měli bychom si na své myšlenky dávat pozor a ty špatné zahánět pozitivními. Protože většina nemocí má duševní původ, myslete na to, že starosti, strach nebo stres mohou narušit vaše zdraví. A že na cestě ke štěstí nestojí žádné překážky, ta největší z nich je naše vlastní myšlení. Proto se nesnažte vymýšlet proč to nejde, ale jak by to šlo. A myslete na to, že cítit se budete tak, jak chcete sami - zdraví, šťastní a bohatí. Když budete ve svém nitru šťastní, to, co vám říkají ostatní, to nemůže nikdy narušit.
Podle mě je to moc užitečná knížka, která u mě podpořila pozitivní myšlení a náhled na život. A to se hodí vždycky! Protože jaký si život uděláme, takový budeme žít. :)

Moje první objednávka z krásného a poctivého eshopu HNST.LY moc milé Báry Perglové. Nebyla úplně tradiční, vyprosila jsem si totiž balzámky na rty, které jsem zahlédla na fotkách z pražského pop-upu v kavárně Alchymista. Přišly mi krásně a s láskou zabalené jako malý dáreček. Balzámy jsou od Tanyi z Anglie a jsou 100% veganské, přírodního složení a krásně voňavé. Taky trochu pokukuji po jejím levandulovém mýdle, ale to až spotřebuji to mé z Provence. A taky pokukuji i po výrobcích ostatních tvůrců, třeba ty nové deky ze Strmilovské tkalcovny, ty jsou! A moc se těším na červnový pop-up u nás v Brně! :))

Krásný víkend! Evi

Po třech dnech nepřetržitého chození po benátském bienále v sandálkách a žabkách s naprosto rovnou a skoro průhlednou podrážkou jsem si řekla, že takhle by to dál nešlo. Takhle hrozně mě nohy snad nikdy nebolely. A tak jsem si na boty Birkenstock dělala zálusk už vloni, ale to je neměli v mojí velikosti, tak jsem se spokojila s žabkami Scholl. Kamarádka si prozíravě opatřila právě Birkenstocky a byla s nimi moc spokojená. A tak když jsem teď pokukovala po pohodlných botách na jeden delší výlet, našla jsem tyto černočerné. Poslední v mojí velikosti. A ještě zlevněné. No nekupte to. :) Tak jsem taky podlehla, i když se mi zezačátku moc nelíbily, ale pohodlí je pohodlí.

Zatím mě malinko tlačí zespodu nohy do klenby, ale nosím je na doma a časem by se měly přizpůsobit mojí noze tak, že už je prý nikdy nebudu chtít sundat. Tak snad to tak bude! :) A snad v nich budu vypadat tak pěkně jako slečny na těchto fotkách z pinterestu.

Docela by mě zajímal váš názor, i když ten můj to asi nezmění... :) Líbí se vám Birkenstocky nebo je považujete za vrchol nevkusu?

Pokud jste z Brna a blízkého okolí nebo si plánujete udělat si do Brna o víkendu výlet, stavte se i do restaurace Bohéma! Není to už ta restaurace, odkud zhnuseně odešel Zdeněk Polreich ve svém pořadu. Dnes ji provozuje nová majitelka a v neděli 8. března od 14 do 22 hodin tu proběhne takový malý fashion market. Nebudu tam chybět ani já a budete tu moci vyzkoušet a zakoupit moje výrobky SO SIMPLE, ale i ty, které vyrábím pod značkou Efika.

Vstupné 50 Kč zahrnuje skleničku sektu a canapky. Více info najdete na webu nebo facebooku Bohémy. Budu se těšit, že se třeba s někým z vás potkám! :))