Když mě oslovila Ivča, jestli bych si nechtěla vybrat něco na Bonami, nemohla jsem odmítnout! :)) Jenže tam mají tolik krásných věcí, že mi trvalo pěkně dlouho, než jsem si konečně vybrala. Nakonec u nás zakotvily tyhle dvě novinky a obě jsou pro naši Aničku.
První z nich je tento hrací koberec od značky Zala Living, který si naše Ani oblíbila od první chvíle. Jen jsme ho vybalili, už na něm seděla a prstíkem zkoumala silnice. Zatím po něm autíčkama nejezdí, ale to určitě přijde. Koberec nemá vysoká vlákna, je spíš takový "rohožkovitý" a tvrdší přesně tak, jak se píše v recenzích. Vzhledově je povedený, že bude tvrdší jsem čekala, takže jsem s ním opravdu spokojená. Moc hezky nám doplnil místo před Aniččiným hracím koutkem, tak teď už nemusí sedět přímo na zemi.
Určitě znáte Favi.cz, vyhledávač nábytku a dekorací. Právě Favi se teď spojilo s Aukrem a vymysleli moc sympatický projekt, který se snaží rozšířit obzory o tom, že i bydlení může být dnes šetrné a ne vždy je nutné pokukovat jen po nejnovějších produktech. Kombinovat věci z druhé ruky s novými mě moc baví, sami máme doma tyhle zrenované židle a když něco potřebujeme koupit, mrknu prvně po bazarech, jestli by se to někde nenašlo. Často se mi tak podaří koupit věci, které jsou skoro nové a nepoužívané, jen je zrovna jejich majitel nepotřebuje.
Dneska bych vás chtěla vzít na výlet do Telče a Slavonic, kam jsme vyrazili v září z chalupy, odkud to máme kousek. Jen je tam vždycky tolik práce, že ty výlety vůbec nestíháme. A já moc nestíhám ani to psaní článků, ale snad se polepším a můžete to brát jako inspiraci na jarní výlety, snad už jim doba bude přát víc.
Sezóna švestek je tu! Tuhle kynutou klasiku děláme každý rok několikrát. Stejně dobrá je třeba i s rybízem. Recept je původně ze Sandtnerky, jen jsou trochu upravené poměry, aby byla buchta na plechu tak akorát vysoká. Jen teda s plynovou troubou na chalupě nejsme moc kamarádi, tak zrovna ta na fotkách je zespodu taková sežehlá.
Už je to skoro měsíc, co jsme se vydali na výlet do Lednice a Valtic. Z původně plánovaného třídenního výletu na Jižní Moravu byl nakonec jen jednodenní, ale i tak to bylo moc fajn. Vyrazili jsme ve čtvrtek a já si naivně myslela, že ve všední den v Lednici třeba nebude tolik lidí. No k minaretu jsme šli procházku v jednom houfu, ale na méně frekventovaných trasách se to celkem rozprostřelo.
Někdy v květnu, když se oteplilo, jsem zjistila, že nemám pro Aničku žádný klobouček nebo lehčí čepeček na léto a na dobu, kdy už by jí v čepici bylo vedro. Zrovna v tu dobu jsem narazila u Sonky na blogu Tvoriť a ľubiť na návod na tenhle čepeček, tak mi přišel vhod! Šila jsem ze světle šedého plátna, co mi zbylo z hnízdečka. Ještě bych si ráda ušila jednu verzi bez kšiltu a taky jednu z mušelínu...no uvidíme, jestli na to dojde. :)) Hrozně ráda bych šila víc, mám doma dokonce nakoupené i látky a střihy (speciál Burda baby), jen se k tomu nějak nemůžu dostat.
Během karantény jsem začala asi jako spousta dalších péct vlastní pečivo. Kromě kváskového chleba přišla řada i na rohlíky. Nejprve jsem zkoušela tenhle recept od Kačky Smooth Cooking, která do nich dává mléko a tak jsou to spíš takové žemličky. Moc dobré, ale prostě ne takové ty klasické rohlíky.
Nakonec jsem teda zakotvila u receptu od pana Cuketky na tradiční rohlíky ze sádla a vody, jen jsem ty svoje dělala podle jeho receptu na housky, protože do těch dává čerstvé kvasnice a tvarovala podle receptu rohlíkového. A jsou úžasný, fakt jak rohlíky z obchodu, ale mnohem lepší, křupavý, no vyzkoušejte sami. :)) Ještě bych ráda někdy zkusila kváskové rohlíky, ale zatím jsem se k tomu nějak nedostala...
Malé miminko žádné hory kosmetiky nepotřebuje, novorozenec má sice pokožku citlivou, ale o to méně přípravků by se na ni mělo dostat. Miminko má kůži tenčí a jiné struktury než dospělí, mezi buňkami dětské kůže jsou větší mezery, a proto do ní snadněji pronikají škodliviny. Kůže dětí je tak velmi citlivá na UV záření, skladbu potravin, kosmetiku nebo prací prostředky.
Protože se nám během karantény vůbec nechtělo do obchodů, začala jsem po nějaké době zase kváskovat. Už jsem měla dva takové pokusy, ten poslední kvásek nepřežil porod a následující šestinedělí, kdy se o něj nikdo nestaral. A tak když jsem narazila na návod u Maškrtnici na to, jak si vyrobit kvas z ovocné vody, řekla jsem si, že to zase zkusím.
Lívance jsou skvělý způsob jak upotřebit přebytečný kvásek. Od té doby, co jsem si kvásek založila z ovocné vody podle tohoto návodu od Maškrtnice a peču chleba, mívám přebytky docela často. Vycházím z tohoto receptu podle Markétky Kitchenette, jen já je dělám trochu míň zdravé. :))
Minule jsem psala o knížkách o těhotenství a porodu, tak dneska pár takových, které bych doporučila všem novopečeným rodičům, kterým je blízký přístup kontaktního rodičovství.
Už je sice dlouho po Velikonocích, ale my tenhle kynutý věnec děláme běžně i během roku. A taky na Vánoce, na rozdíl od vánočky v troubě totiž věnec v remosce krásně drží tvar. Je to recept mojí babičky, takže na nějaké přesné gramy a mililitry se nehraje, dáme prostě trochu mléka...je potřeba to dostat do ruky. Tak snad se mi někdy podaří to změřit přesně a pak to tady zaktualizuji. :))
Hrazdičku na hraní pro miminko jsme vyráběli během loňského léta na chalupě, ještě když jsem byla těhotná. Já si pak doma nachystala ještě závěsy z korálků, co mi zbyly z výroby kousátek, a zhruba někdy od třetího měsíce se z ní stala Aniččina oblíbená hračka. Ze začátku spíš jen tak koukala, co se to nad ní kývá, později se začala za hračkami i natahovat a chytat za ně. Teď v půl roce ji víc než hračky na hrazdičce baví samotná konstrukce, ráda chytá provázek, který je natáhnutý mezi stojkami, tak doporučuji šroubky utáhnout napevno, aby se hrazdička na miminko nezřítila. A samozřejmě ho mít pořád pod dohledem. ;))
Strašně to letí, to naše mimi už má půl roku! A k těmto půl narozeninám jsem upekla Aničce poloviční dort. Nebyl teda úplně pro ni, spíš pro nás, ale ona se s ním aspoň vyfotila. My si na oslavu přiťukli sklenkou vína z eshopu Víno od Bodláků, kde kromě tradičních vín mají v nabídce i ta nealkoholická.
Je to variace na tento čokoládový od Děvčete u plotny, korpus je krásně vláčný, pečeme ho často a máme ho moc rádi. Jen krém jsem tentokrát udělala jiný, použila jsem šlehačku s mascarpone a malinami a ten čokoládový padl na potření vršku a boků. Dort jsem dozdobila vlaječkami, meduňkou, co už nám stihla vyrůst v zimní zahradě, a pár jarními kvítky. Recept je tu:
Protože mi z šití hnízdečka zbyly docela velké kousky látek, vyrobila jsem si ještě před narozením Aničky kromě muchláčka i kousátko, a to hned šustící. Inspirovala jsem se v tomhle videu, podle kterého jsem šila právě hnízdečko, jen jsem udělala jiný tvar a přidala to šustění. Postup je tak jednoduchý, že návod snad ani není potřeba, ale když už ho mám nafocený, tak tady je. :))
Úchopový míček neboli montessori puzzle ball, jak ho můžete najít na anglických stránkách, je zatím posledním z mých šicích projektů. Zdá se mi jako parádní hračka, která se miminkům dobře drží a je ideální k pasení koníčků nebo potom později k plazení a lezení. Nebo třeba i pro větší děti jako míč na házení a kopání.
Na první pohled vypadá složitě, ale jeho výroba je opravdu jednoduchá, jen trochu zdlouhavá. Míček je ideální na využití zbytků látek, protože si vystačíte s opravdu malinkatými kousky. Tak pokud byste si ho chtěli taky vyrobit, mrkněte, jak jsem postupovala. :))
Když jsem čekala miminko, tak jsem si toho o těhotenství a porodech načetla a nakoukala celkem hodně, tak třeba se moje poznatky budou hodit i někomu dalšímu. :))
O látkování jsem už psala pár příspěvků na Instagram, ale říkala jsem si, že by bylo fajn to mít i pěkně pohromadě tady na blogu. :))
Dneska mám pro vás článek s takovým malým zhodnocením věcí, které jsem si zabalila s sebou do porodnice, které se mi hodily a které bych mohla klidně nechat doma.
Rodila jsem v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří, na začátku jsem koukla na seznam věcí, které doporučují na webu. Myslím, že každá porodnice to má trochu jinak, tak je dobré se informovat, co vám dají v té vaší. Tady třeba poskytují veškeré oblečení a ložní prádlo jak pro maminku, tak i miminko, ale plenky a porodnické vložky si musíte vzít vlastní.
Sbalila jsem si dvě tašky, jednu k porodu a jednu na oddělení šestinedělí:
TAŠKA NA PORODNÍ BOX A KABELKA S OSOBNÍMI VĚCMI A DOKLADY
Doklady
- doklady - těhotenská průkazka, průkazka zdravotní pojišťovny, občanský průkaz, kopie oddacího listu
- vyplněné přijímací papíry z porodnice - protože jsem až do konce těhotenství docházela na monitory ke své gynekoložce, zašla jsem si do porodnice vyzvednout papíry, které se vyplňují při příjmu. Bylo to fajn vyplnit si je dopředu doma a v klidu.
- porodní přání - měla jsem ho sepsané formou dopisu porodní asistentce, ale při příjmu jsem ho nepředala, protože ještě nebylo jasné, jestli půjdu rovnou na porodní sál, pak se vystřídaly směny a já na ně úplně zapomněla...nicméně jsem rodila tak, jak jsem si přála a ten malý dáreček, co jsem asistentce chtěla předat s přáním, jsme jí dali až po porodu
Ostatní
- omyvatelné přezůvky - měla jsem žabky do sprchy
- 2 teplé ponožky - měla jsem s sebou dvoje, použila jsem sice jen jedny, ale hodily se
- jedny síťované kalhotky a 2-3 velké porodnické vložky - oblékla jsem je po porodu spolu s čistou košilí před přesunem na šestinedělí
- 2 půllitrové petky s teplou vodou - nahřívala jsem si s nimi podbřišek
- teplá deka - v té jsem jela zabalená do porodnice a potom jsem se do ní balila
- 2 osušky - na utření po sprše
- 2 staré ručníky - nastříhaly se na obklady hráze
- 5 nepromokavých podložek 90/60 cm a 60/60 cm - na balon, na stání...
- může se hodit i svíčka nebo masážní olej pro vytvoření lepší atmosféry, svíčku jsme nezapálili, ale olej se hodil
- věci na bonding miminka - červená osuška - na zabalení miminka při bondingu, 3x stará bavlněná plenka nebo ručník - na otření miminka, 2x pružná čepička bez šňůrek, dvě různé velikosti, větší ponožky - cca na roční dítě
Jídlo a pití
- voda bez bublinek
- hroznový cukr, dětská přesnídávka, banány, 80% čokoláda, ovesné kaše (včetně misky a lžičky) - nakonec jsem snědla jen ty banány a pár bonbonů hroznového cukru, na boxu byl pro nás nachystán čaj
TAŠKA PRO TATÍNKA
- foťák - s nabitou baterkou, mobil
- hlavně hodně jídla a pití - nikdy nevíte, jak bude porod dlouho trvat, tak ať tatínek nemá hlad! :)) My jsme naposledy obědvali a protože jsem porodila až kolem půlnoci, manžel už měl dost hlad, zato já na jídlo neměla ani pomyšlení.
- peníze na poplatek za dulu u porodu
- přezůvky jsme brali, ale nakonec manžel dostal erární stejně jako oblečení
TAŠKA NA ODDĚLENÍ ŠESTINEDĚLÍ
- omyvatelné přezůvky - použila jsem ty stejné žabky, co jsem měla na porodní box, plus jedny, co se nazouvaly normálně
- dvoje síťované kalhotky - měla jsem takovéto nohavičkové a zdály se mi fajn. Protože jsem že začátku měla dost silné očistky, stávalo se, že se mi znečistily i kalhotky, tak jsem je vždycky přeprala, za chvilku byly suché a dohromady troje mi stačily tak akorát, doma jsem už používala svoje bavlněné.
- porodnické vložky - měla jsem balík menších (tyto zn. Absorgyn) a větších buničinových vložek bez lepítek (Samu Midi 30x11 cm), ze začátku se jich totiž používá i několik na sebe...jen jsem nějak zapomněla, že vložky budu potřebovat i doma, takže příště bych si udělala doma větší zásobu. Tam už jsem používala ty klasické nalepovací, ale obyčejné silné bez křidélek, parfemace a prodyšné.
- jednorázové podložky na postel - měla jsem s sebou, ale nepoužila, v porodnici měli silný igelit a přes něj prostěradlo
- nabíječka na mobil - doporučuju nezapomenout, na čtení jsem v porodnici náladu neměla, ale Instagram jsem projela :))
- propiska, blok - na záznamy o miminku
- špunty do uší - ty jsem s sebou neměla a docela jsem litovala. První noc jsem byla na pokoji s paní, která úplně šíleně chrápala a já se vůbec nevyspala, přes den kvůli různým vizitám, kontrolám a podobně jsem taky oči nezamhouřila a už se vážně těšila domů, kde bude klid!
- kojící čaje a termoska - nevyužila jsem, čaj nám nosili čerstvý vždycky ráno a nebylo kde si uvařit vodu na vlastní, takže uvařený čaj mi každý den nosil manžel z domu. Fajn je taky instantní čaj HiPP, který se dá zalít i studenou. Já pila nejvíc vodu, je fakt, že žízeň jsem měla velikou.
- ovesné kaše (včetně misky a lžičky) - vezla jsem zbytečně, nebylo kde připravit, navíc jídlo mi v porodnici chutnalo, i když zrovna čerstvé pečivo není na nadýmání nic moc...
- plenky - balík plenek pro miminko, koupili jsme Pampers Premium Care, uvádí se cca 30 ks, já vzala malý balíček s tím, že kdyby došel, manžel donese další. Dneska bych radši brala nějaké eko, tyhle mi hrozně smrděly.
- vlhčené ubrousky - měla jsem balíček těchto značky Organyc jednorázových, ale nepotřebovala jsem je, zadeček jsem umývala pod sprchou a utírala látkovou plenkou, ty jsme měly zapůjčené stejně jako oblečky
- krém proti opruzeninám, kojící klobouček, stříkačka + cévka na výživu (abychom na případné dokrmy nemuseli používat láhev), vatové tyčinky na ošetření pupíku - nic z toho jsem v porodnici nevyužila
- látkové plenky 2ks - nevyužila jsem, používala jsem ty erární
- oblečení pro miminko na cestu domů - to jsem si zabalila už předem, ale klidně jsem ho mohla nechat přinést až v den, kdy jsme odcházeli domů, v porodnici jsem oblékala erární oblečky
- noční košile na ramínka, legíny a tričko - kdybych se náhodou chtěla převléct do svého, nakonec jsem ale za nemocniční košile byla ráda
- kojící podprsenky 2 ks - použila jsem až na cestu domů, koupila jsem si dvě ve výprodeji v H&M, pak mám taky dvě bavlněné podprsenky bez kostic a výztuže, které se mi zdají snad ještě lepší
- vložky do podprsenky - ty jsem použila taky až doma, třetí den nás totiž propustili a to byl teprve den, kdy se mi prsa nalila mlékem a vložky se hodily, do té doby jsem je nepotřebovala. Mám jedny z buretového hedvábí a ovčí vlny značky Disana (ty byly parádní hlavně na bolavé bradavky), a ještě tyto jednorázové z biobavlny značky Organyc. Nakonec jsem si koupila ještě pratelné XKKO z froté s PUL vrstvou, které používám na noc, jednorázové mi už totiž došly a ty vlněné mi protékají.
- lanolín na bradavky - ten se hodil už v porodnici, kdy mě bradavky dost bolely, zbytek mažu miminku na zadeček
- ručníky - jedna osuška, jeden ručník na "spodek" (očistky jsou infekční), jeden na vlasy (ty jsem si ale umyla až doma)
- 0,5 l láhev a éterické oleje levandule a tea tree - měla jsem sbaleno na oplachy rodidel, abych nemusela pokaždé do sprchy, chtěla jsem si napustit do flašky vlažnou vodu, kápnout po kapce oleje a používat na WC...protože jsem ale byla bez poranění, nakonec jsem nevyužila (stejně jako dubovou kúru, co jsem si koupila na doma)
- tuhý šampon, fén na vlasy, gumičky na vlasy - nepoužila jsem, nakonec jsem si vlasy umyla až doma, ale kdybych byla v porodnici déle, asi bych to už nevydržela...
- kosmetika - neparfemovaný sprchový gel, deodorant, kartáček na zuby, zubní pasta, krém na obličej, pomáda na rty, měla jsem s sebou i BB krém, tužku na oči a řasenku, ale ty jsem použila až poslední den na cestu domů
- teplé ponožky - nosila jsem na návštěvy, který probíhaly na chodbě, kde bylo trochu chladněji než na pokojích
- oblečení na cestu domů - těhotenské legíny, kalhotky, podprsenka, ponožky, tílko, svetřík
A co jste si do porodnice sbalili vy? :))
Mějte se krásně! Eva
//foto moje ©gathermoments
Moji milí čtenáři, letos jsem vám ani nestihla popřát krásné svátky. Tak aspoň takto se zpožděním vše dobré do nového roku! Děkuji, že čtete můj blog, a doufám, že budeme potkávat i v příštím roce. :))
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
