Po víkendu v Benátkách jsme s Honzou vyrazili na prodloužený víkend do Drážďan. Kromě tradičních památek v Altstadtu jako je barokní Zwinger, rezidenční zámek Residenzschloss, budova Saské státní opery Semperoper, katolická katedrála Hofkirche nebo nedávno znovu postavený protestantský Frauenkirche bych vám doporučila i místo zvané Canaletto-Blick, odkud benátský malíř Canaletto maloval panorama Drážďan. Protože Altstadt byl skoro celý poničený při bombardování během druhé světové války, většina budov je nově postavených. Na Frauenkirche dokončením v roce 2005 můžete vidět použité původní pískovcové bloky, které mají oproti těm novým tmavší barvu. A tak paradoxně v novém městě - Neustadtu najdete starší budovy než v tom starém.
Z modernější architektury bych doporučila Vojenské muzeum (Militärhistorisches Museum der Bundeswehr), které má moc zajímavou přístavbu od Daniela Liebeskinda. My tam bohužel nedošli a přitom to byl už jen kousek! Teď je mi to trochu líto...tak snad příště.
Moc fajn je taky amfiteátr na břehu Labe v Neustadtu, odkud je krásný výhled na město.
Na náměstí Altmarkt probíhaly zrovna podzimní trhy, tak jsme vyzkoušeli tradiční Quarkkeulchen, což jsou podle průvodce smažené placky z brambor a tvarohu přelité jablečným pyré. Bylo to dobré, i když hrozně mastné! :))
Za dobrým a nepředraženým jídlem se musíte vydat přes řeku do Neustadtu. Najdete tam snad skoro všechno ze světové kuchyně, od kebabu, vietnamských, japonských, ruských, indických, vegetariánských nebo veganských restaurací až po tradiční currywursty. Protože v Drážďanech pracuje kamarád, vzal nás večer do své nejoblíbenější indické restaurace Little India a potom ještě do pivnice Zapfanstalt, kde mají na čepu spoustu pro mě dost neobvyklých piv. Kromě těch plzeňského typu (to hořké, co se pije u nás) tu mají i různé Ale, Ipa, ovocné a podobné věci, v kterých se moc nevyznám. Mě ale zaujal Porter, což je vlastně tmavé, celkem sladké pivo s tóny čokolády a to, co měli tady mi moc chutnalo! To plzeňské hořké moc nemusím, radši si dám víno. :))
Na jídlo bych vám doporučila Curry&Co, kde mají tradiční currywursty s různými omáčkami (my měli hořčicovo medovou) a strašně dobré hranolky. Moc mi chutnalo taky na náměstíčku na ulici Alaunstraße, kde je malý stánek s falafelem a halloumi. Dali jsme si halloumi v placce (nebyla to tortila ani pita, prostě taková placka :)) s humusem a zeleninou a bylo to vážně strašně moc dobré!
Jo a ty burgery na fotce jsou z bistra King´s Bread.
Na tom stejném náměstíčku na Alaunstraße najdete i fotobudku, kde se můžete za 2 eura vyfotit. :))
Na kávu jsme zašli do Oswaldz, je to moc příjemná trochu hipsterská kavárna (ale on celý Neustadt je dost hipster místo :)). Kavárnovou inspiraci jsem hledala tady, jen pozor, v neděli je z nich většina zavřených.
Ubytování jsme měli opět přes Airbnb (pokud byste rádi slevu 725 Kč na svůj první pobyt, objednejte přes tento odkaz (já dostanu kredit 375 Kč a budu moci zase někam vyrazit :)), bydleli jsme v tomto bytě, kousek od nádraží. Poloha byla úplně ideální, všude jsme došli pěšky, do starého města Altstadt za čtvrt hodinky, na Albertplatz v Neustadtu za půl.
A málem bych zapomněla na mapku! :))
Byli jste v Drážďanech? Co se vám tam nejvíc líbilo? Byly to nákupy v Primarku? No my tam taky nahlídli a s prázdnou neodešli. :))
Mějte se moc krásně! Eva
//foto moje ©gathermoments
Čas hrozně letí, už je to rok od naší svatby! Takže ideální příležitost pro dopsání tohohle dlouho rozepsaného článku, tak pokud zrovna svatbu plánujete, třeba se vám nějaké tipy budou hodit. Mrkněte taky na můj článek se svatebními přípravami a tipy na naše dodavatele nebo jak jsem si nechala šít svatební šaty.
A co bych teda dneska udělala jinak? Většina z toho jsou jen drobnosti, ale je pár maličkostí, které jsem mohla vyřešit lépe:
- Více bych se snažila najít místo s možností uspořádání obřadu, hostiny, večerní party a s ubytováním. Prostě aby bylo všechno na jednom místě a nikdo nemusel nikam přejíždět ani odjíždět. To se mi opravdu nepodařilo. Buďto to splňovalo všechny podmínky, ale nebylo to tam vůbec hezké. Nebo to bylo hezké, ale nebylo kde se ubytovat. A když už to splňovalo všechny podmínky, tak to bylo buď už plné (rok před svatbou), hrozně daleko od Brna, nedalo se s nimi domluvit nebo úplně mimo náš rozpočet. Takže je otázka, jestli by se mi to vůbec podařilo a jestli by to nakonec nedopadlo nějak podobně - obřad v Brně a přesun do penzionu ve Křtinách. :)) Co se mi moc líbí v poslední době jsou svatby ve stodole Suška kousek od Znojma nebo Hlídka pod Špilberkem, ta by bývala byla ideální, letos už mají i web, před dvěma lety se nedalo zjistit skoro nic...ale po bitvě je každý generál, že? :))
- Nenechávala bych žádné věci z výzdoby na poslední chvíli. Takže radši tvořte pěkně dopředu, abyste nedopadli jako já, co jsem ve dvě ráno dodělávala věnečky do vlasů.
- Na přípravu a úklid místa obřadu bych si najala externí agenturu. Domluva s Veřejnou zelení města Brna, která zahradu spravuje, byla fajn, obě paní se kterými jsem komunikovala byly moc milé a snažily se nám vyjít vstříc. Jen jsme měli původně informaci, že bude možné si zapůjčit zahradní nábytek, zhruba 14 dní před svatbou jsme se ale dozvěděli, že to možné nebude. Protože jsme původně počítali s nábytkem zapůjčeným na místě, pronájem židlí jsme začali řešit na poslední chvíli. Chtěla jsem, aby nám to tam nachystala nějaká agentura, ale ty už bohužel měly všechny plno, tak nám nakonec pomohli kamarádi. Židle jsme si pronajali v agentuře Sayes, se kterou byla naprosto skvělá a rychlá domluva. Tak tohle bych si příště víc ohlídala. :)) (A mimochodem v den obřadu tam zahradního nábytku opravdu byla spousta.)
- S tím souvisí i další bod. Když už jsme měli ty židle pronajaté, většina jich zůstala prázdných. Na fotkách to vypadá opravdu divně, takže příště pověřit někoho, aby tam nahnal lidi si posedat.
- Protože nakonec nemohli přijít úplně všichni, uvažovala bych o tom, jestli nerozšířit okruh pozvaných lidí a nepozvala bych jich víc.
- Taky bych nezapomněla doma stativ na foťák do fotokoutku. Dala bych na stůl s instaxem i náplně a někomu přidělila za úkol, aby fotil. Taky bych někomu přidělila za úkol, aby natáčel na GoPro. Takhle máme pár fotek a vzkazů v albu a jen pár videí z večera a z toho někteří omylem natáčeli sami sebe. :))
- Nenechala bych se přemluvit cukrářkou, že se nám nahý dort v horku rozteče, ale riskla bych to a objednala si krásného naháče!
- Ve svatební den ráno bych si nechala větší rezervu než jen půl hodiny. Tu jsem tam měla a nakonec ji plně využila. Všechno jsme stihli, ale bylo to náročné!
- Taky bych si schovala od sladkého vždycky po kousku pro sebe. Některé druhy totiž zmizely rychlostí blesku a já přecpaná je ani neochutnala.
- Ale jinak nám naštěstí všechny důležité věci klaply a vzali jsme se, takže všechno dobrý. :))
Co bych doporučila dále? Vyberte si svého vysněného fotografa a příliš na něm nešetřete. Na fotky se pořád moc ráda dívám a spolu s videem je to (snad kromě manžela a prstýnků) jediná hmatatelná věc, co vám po svatbě zbude (i když by manžel radši fotky jásavějších barev). A hlavně se neohlížejte na to, co řeknou ostatní a udělejte si svatbu jen podle sebe a tak, abyste byli spokojení!
Jak jste to měli vy? Udělali byste něco jinak? A pokud svoji svatbu teprve chystáte, tak vám přeji , ať se vše vydaří a hlavně pevné nervy! :))
Před 14 dny jsme se trošku neplánovaně vydali na dovolenou na řecký ostrov Skiathos. V pondělí ve tři hodiny odpoledne jsme si zájezd koupili a v deset večer už seděli v autobuse směr letiště Václava Havla. Velká sleva na last minute...nekupte to! Byla to paráda si po celém létě v práci zase vyválet šunky. :))
Eshop Econea.cz určitě nemusím představovat, je plný ekologických věcí pro domácnost. Já dostala možnost si u nich něco vybrat na recenzi. Vybírání to bylo náročné, protože tam mají spoustu zajímavých výrobků, které bych ráda vyzkoušela, ale nakonec mě nejvíce zaujaly tyhle:
RADKA TŘEŠTÍKOVÁ: OSM
Osm byla donedávna jediná knížka od Radky, kterou jsem ještě nečetla. Je to tak trochu detektivka, do které mi chvilku trvalo než jsem se začetla, konec byl ale celkem napínavý. Hlavní hrdinka Míša je následkem střelného poranění v bezvědomí. Postupně se dozvídáme, co se událo předtím, kdo jí chtěl ublížit a proč, když ji všichni měli rádi? A co se stane, až se Míša probudí a ze svého života si bude pamatovat jenom něco? Čtení je to oddechové, ideální někam k vodě.
****
****
JAN SEGHERS: NEVĚSTA VE SNĚHU
Tuhle knížku jsem dostala jako dárek a tak jsem od ní nečekala vůbec nic. Je to detektivka, ve které kriminální komisař Robert Marthaler pátrá ve Frankfurtu po vrahovi mladé ženy, jež podle všeho musela před smrtí vytrpět dlouhé mučení. Knížka se četla dobře, pátrání je opravdu napínavé, překvapila. :)
****
****
Nedávno jsem na blogu Soni Malinové četla tohle zamyšlení nad eko bio teroristkami. Z komentářů pak vyplynulo, že lidé, kteří propagují fér módu/nepoužívají plastová brčka/ekoteroristi, nakonec stejně kupují elektroniku z Asie/letí letadlem na dovolenou/ koupí si značkový kočárek kdoví odkud/atd. A kdybychom všichni kupovali jen lokální módu, lidé z třetího světa umřou hladem.
