Dneska bych vás ráda vzala na krátký výlet do Znojma. Sice jsem o něm na blogu už psala před pár lety tady, ale přeci jen se skoro dvouletým dítětem jsou ty výlety v o dost pomalejším tempu a zase o něčem jiném. :))

Dneska bych vás chtěla vzít na výlet do Telče a Slavonic, kam jsme vyrazili v září z chalupy, odkud to máme kousek. Jen je tam vždycky tolik práce, že ty výlety vůbec nestíháme. A já moc nestíhám ani to psaní článků, ale snad se polepším a můžete to brát jako inspiraci na jarní výlety, snad už jim doba bude přát víc. 

Už je to skoro měsíc, co jsme se vydali na výlet do Lednice a Valtic. Z původně plánovaného třídenního výletu na Jižní Moravu byl nakonec jen jednodenní, ale i tak to bylo moc fajn. Vyrazili jsme ve čtvrtek a já si naivně myslela, že ve všední den v Lednici třeba nebude tolik lidí. No k minaretu jsme šli procházku v jednom houfu, ale na méně frekventovaných trasách se to celkem rozprostřelo. 

Do Beskyd jsme vyrazili tak trošku z donucení, manžel totiž dostal v práci ke třicetinám poukaz na víkendový pobyt v penzionu Na Mlýně v Kozlovicích, tak jsme si výlet prodloužili o dva dny a vyrazili už ve středu. Navíc jsme tu ani jeden nebyli v létě, vždycky jen v zimě lyžovat, tak jsem byla zvědavá, jak moc je to v létě v Beskydech jiné.

V půlce června jsme se vydali na menší výlet do Prahy, kam jsem se vydala složit autorizační slib a převzít si razítko. Natrefili jsme na levné jízdenky od Flixbusu, zpátky jsme už ale jeli vlakem Regiojet, který je přeci jen pohodlnější, můžete si dát dortík a v pondělí v podvečer byl navíc i mimo špičku za dobrou cenu.

O víkendu jsme vyrazili využít náš poslední svatební poukaz. Poslední svatební dar. Loňské léto jsme se vydali do Štajnhausu v Mikulově, tentokrát jsme vyrazili do vyhlášeného Café Fara v Klentnici. Rekonstrukce je dílem architekta Marka Štěpána a je opravdu povedená!

Na prvního máje jsme se vydali na výlet do Vídně za kulturou. V Uměleckohistorickém muzeu totiž mají unikátní výstavu Marka Rothka, který se do Evropy dostane jen výjimečně, jinak za těmito abstraktními plátny musíte do Ameriky. Mají tam pěkný průřez jeho tvorbou a je moc zajímavé sledovat vývoj od figurálních maleb, prvních abstraktních děl až po ty jeho proslulé abstraktní kompozice. A myslím, že to stojí za to, fotky zdaleka neobsáhnou hloubku a velikost jednotlivých maleb. Tak pokud by vás to zaujalo, výstava trvá už jen do 30. června!

Dneska mám pro vás poslední díl našeho výletu do Holandska. Poslední den jsme se totiž zajeli podívat na větrné mlýny v Kinderdijku a do Delftu.

Druhý den našeho pobytu v Nizozemí jsme se vypravili i s kamarády do Utrechtu. Město mě okouzlilo z fotek na internetu, i když jsem ho navštívila už kdysi dávno se školní exkurzí, na které jsme si prohlídli hlavně nové stavby v místním univerzitním kampuse. Tentokrát jsme zamířili do historického centra.

Jak už jste nejspíš zaznamenali na mém Instagramu, vydali jsme se na výlet do Holandska, nebo spíš přesněji do Nizozemí za kamarády, kteří bydlí v Eindhovenu. Kromě samotného města jsme se během čtyř dní podívali do Utrechtu, na rozkvetlé tulipány i jiné cibuloviny v Keukenhofu, květinová pole, k moři, na mlýny v Kinderdijku a do Delftu. Jen škoda, že už se tam nelítá z Brna, protože odlety z Brna, to je velká pohoda! 

Z města Hoi An (reportáž z Hoi An najdete tady) jsme vyrazili hned ráno objednaným autem na nádraží v Da Nang. Kvůli koloně na mostě to už vypadalo, že vlak nestihneme, nakonec se ale kolona rozjela a na nádraží jsme přijeli s půl hodinovou rezervou (původně byla něco přes hodinu). Lístky na vlak měly QR kódy a kontrolovali je čtečkou, takže odbavování pěkně odsýpalo.

Město Hoi An ve středním Vietnamu bylo dalším cílem, přesunuli jsme se sem sedmý den našeho pobytu (přehled a itinerář naší cesty najdete v tomto článku). Pokud byste se do Hoi Anu taky chystali, doporučuji zkouknout sérii Kamu ve Vietnamu, kde zjistíte, co všechno nutně musíte ve středním Vietnamu ochutnat.

Dneska tu mám pokračování naší vietnamské výpravy (hlavně díky Páji, kterou to zajímalo a která se tam na jaře chystá, jinak jsem měla pocit, že ty cestovatelské články skoro nikdo nečte :)).

O víkendu jsme s kamarády vyrazili na víkend do Budapešti. Jeli jsme v pátek odpoledne a večer ještě stihli noční koupání v lázních Rudas. Ty byly založeny Turky už v 16. století a kromě bazénů s různě teplou vodou tu mají i saunu, páru a wellness se střešním bazénem s parádním výhledem na Budapešť.

Dneska tu pro vás mám tip na výlet na Jižní Moravu. Z Brna to máme do vinařského kraje kousek a navíc je tam pořád co objevovat. V Bořeticích a Čejkovicích jsme totiž ještě nebyli, zato na blogu najdete články z Mikulova, Pálavy, Znojma, Podyjí, Popic, Pavlova, Šakvic, Valtic nebo třeba Velkých Bílovic. A  teď na podzim s vybarvenou přírodou je tam obzvlášť krásně! :))

Po víkendu v Benátkách jsme s Honzou vyrazili na prodloužený víkend do Drážďan. Kromě tradičních památek v Altstadtu jako je barokní Zwinger, rezidenční zámek Residenzschloss, budova Saské státní opery Semperoper, katolická katedrála Hofkirche nebo nedávno znovu postavený protestantský Frauenkirche bych vám doporučila i místo zvané Canaletto-Blick, odkud benátský malíř Canaletto maloval panorama Drážďan. Protože Altstadt byl skoro celý poničený při bombardování během druhé světové války, většina budov je nově postavených. Na Frauenkirche dokončením v roce 2005 můžete vidět použité původní pískovcové bloky, které mají oproti těm novým tmavší barvu. A tak paradoxně v novém městě - Neustadtu najdete starší budovy než v tom starém.

Z modernější architektury bych doporučila Vojenské muzeum (Militärhistorisches Museum der Bundeswehr), které má moc zajímavou přístavbu od Daniela Liebeskinda. My tam bohužel nedošli a přitom to byl už jen kousek! Teď je mi to trochu líto...tak snad příště. 

Za dobrým a nepředraženým jídlem se musíte vydat přes řeku do Neustadtu. Najdete tam snad skoro všechno ze světové kuchyně, od kebabu, vietnamských, japonských, ruských, indických, vegetariánských nebo veganských restaurací až po tradiční currywursty. Protože v Drážďanech pracuje kamarád, vzal nás večer do své nejoblíbenější indické restaurace Little India a potom ještě do pivnice Zapfanstalt, kde mají na čepu spoustu pro mě dost neobvyklých piv. Kromě těch plzeňského typu (to hořké, co se pije u nás) tu mají i různé Ale, Ipa, ovocné a podobné věci, v kterých se moc nevyznám. Mě ale zaujal Porter, což je vlastně tmavé, celkem sladké pivo s tóny čokolády a to, co měli tady mi moc chutnalo! To plzeňské hořké moc nemusím, radši si dám víno. :)) 

Na jídlo bych vám doporučila Curry&Co, kde mají tradiční currywursty s různými omáčkami (my měli hořčicovo medovou) a strašně dobré hranolky.  Moc mi chutnalo taky na náměstíčku na ulici Alaunstraße, kde je malý stánek s falafelem a halloumi. Dali jsme si halloumi v placce (nebyla to tortila ani pita, prostě taková placka :)) s humusem a zeleninou a bylo to vážně strašně moc dobré! 

Jo a ty burgery na fotce jsou z bistra King´s Bread.

Na kávu jsme zašli do Oswaldz, je to moc příjemná trochu hipsterská kavárna (ale on celý Neustadt je dost hipster místo :)). Kavárnovou inspiraci jsem hledala tady, jen pozor, v neděli je z nich většina zavřených.

Ubytování jsme měli opět přes Airbnb (pokud byste rádi slevu 725 Kč na svůj první pobyt, objednejte přes tento odkaz (já dostanu kredit 375 Kč a budu moci zase někam vyrazit :)), bydleli jsme v tomto bytě, kousek od nádraží. Poloha byla úplně ideální, všude jsme došli pěšky, do starého města Altstadt za čtvrt hodinky, na Albertplatz v Neustadtu za půl.