Dneska tu mám první díl našeho cestování po Vietnamu. Nebude to úplně krátký článek a začneme na jihu Vietnamu. :))

Do Ho Chi Minova města (neboli Saigonu podle řeky Saigon, na které leží) jsme přiletěli večer, místním autobusem (20 korun/cesta a byla tam i klimatizace!) jsme se přepravili do okrsku 1, kde jsme měli rezervované ubytování. Bydleli jsme v Kiki´s house na ulici Bùi Viện, což je jedna z hlavních ulic backpackerské čtvrti (trochu jako Khao San v Bangkoku). Ubytování jsme si vybrali hlavně kvůli dobré poloze a docházkové vzdálenosti od autobusové stanice, kam jezdí právě autobus z letiště. Ale moc bych vám ho nedoporučila, okna nešla dovřít, takže to bylo jako bychom spali přímo na ulici. Hlučná hudba a vyvolávání pouličních prodejců po celou noc není úplně něco, co chcete zažít po dlouhých letech s předchozí nocí strávenou na letišti. Ještě že jsme měli s sebou špunty do uší!

Nicméně poloha byla skvělá, takže jsme ještě večer vyrazili vybrat peníze do bankomatu, nakoupit vodu a koupit výlet do delty Mekongu. Celodenní výlet za 180 000 vietnamských dongů, no nekupte to! Přepočet je tu strašně jednoduchý, kurz je zhruba 1:1000, takže si stačí odmyslet tři poslední nuly a máte cenu v českých korunách. Velice snadno se z vás ve Vietnamu stanou milionáři. :))

Dneska bych vám ráda představila netradičně pojatou knížku o dietě, která vlastně není dietou, tudíž NeDieta (#hubnualežeru). A jednu budete moci na konci článku i vyhrát!

Hned na začátku se přiznám, že mě knížka zaujala hlavně díky své povedené grafice, jejíž autorkou je Alžběta Surá. Text doplňují malé ilustrace a celá knížka tak působí moc mile. :)) Autorem knihy je Jan Kosek, jehož sympatickým mottem je „Člověče, najdi klid přijímat věci, které změnit nemůžeš, sílu měnit ty, které měnit jdou a rozum mezi nimi rozlišovat“. A co říká o své knize?

Když to úplně zjednoduším, je to kniha o KOUSÁNÍ! Ano...slyšíte dobře. O kousání. Zní to jednoduše, že? Přesto tomuto tématu věnuji 100 stran! Ono je totiž důležitější, než se zdá a má mnoho úhlů pohledu a souvislostí. Ve výsledku jde o to dopřát si prožitek z jídla, na chvíli zpomalit a při obřadu jezení zažít nepoznané. Přijít na podstatu obsahu svého talíře a naučit se vnímat každý jeho detail. Jídlo je podstatnou a neoddělitelnou součástí našich každodenních životů a tak bychom k němu měli i přistupovat. No a jakoby mimochodem k tomu dostaneme nášup v podobě zdravého těla, ve kterém se budeme cítit dobře! To už přece není málo, co říkáte!?"