gather moments : listopadu 2015

bydlení

DIY ADVENTNÍ KALENDÁŘ - KE STAŽENÍ!

22. 11. 2015

23 Komentářů

OSOBNÍ

MŮJ PŘÍSPĚVEK LOHAS /EKOLOGICKÁ ANTIKONCEPCE

18. 11. 2015

10 Komentářů

Benátky

PŘEČTENO /PODZIM 2015

6. 11. 2015

Dnes mám pro vás další souhrn přečtených knížek, tentokrát jsou jen tři. První je trochu sci-fi, další naučná a ta poslední je zaměřená na osobní rozvoj. :))

ANDY WEIR: MARŤAN

Marťana jste nejspíš zaznamenali v kinech jako film. Já nejprve přečetla knižní předlohu a do kina se vydala až poté. Marťan je sice sci-fi, ale ne úplně nereálné, za pár let se něco takového může klidně stát. Mark Watney je astronaut, který se zraní v prašné bouři během procházky po Marsu a zbytek jeho posádky odletí pryč v domnění, že je mrtvý. Nemá jak odeslat zprávu, že přežil, protože všechny antény jsou rozbité a nezbývá mu dostatek jídla pro přežití než stihne dorazit další výprava. Mark se ale nevzdává...a jak to dopadne si můžete přečíst sami. :))
Marťan je parádní čtivá knížka, plná technických detailů, určitě doporučuji!
*****

TOMÁŠ KULKA: UMĚNÍ A KÝČ
Kniha Tomáše Kulky se zabývá podstatou a definicí kýče a jeho výskytem v malířství, ale i v dalších uměleckých žánrech. Jaké jsou tedy tři Kulkovy podmínky kýče?

Kýč zobrazuje témata, která jsou všeobecně považována za krásná nebo která mají silný emocionální náboj.
Téma zobrazené kýčem musí být okamžitě identifikovatelné (transparentní).
Kýč substantivně neobohacuje asociace spojené se zobrazeným tématem.

Mě zaujala hlavně část, kde Kulka srovnává konceptuální umění s kýčem. Podle něj vykazují zásadní podobnost, přestože jde o naprosto odlišné a protikladné jevy. Kýč a konceptuální umění mají k estetické a umělecké hodnotě analogický vztah, liší se pouze záměnou těchto hodnot a ani jedno z nich prý není v pravém slova smyslu uměním (stejně jako pornografie). Kýč rezignuje na hodnotu uměleckou (nesnaží se o inovace), konceptuální umění rezignuje na hodnotu estetickou (nesnaží se vytvořit nic krásného) a zároveň nepřináší žádné inovace, jejichž potenciál by mohl být esteticky dále rozvíjen.

Kýč vytváří iluzi hodnoty estetické a konceptuální umění hodnoty umělecké. Tato iluze je v obou případech úspěšná. Konceptuální umění je tedy spíš jakási ideologie umění, jejíž teze mají být konkrétní instalace, performance, spíše než svébytná díla, kterým by mohla být přiznána hodnota estetická či umělecká. A co je konceptuální umění podle Wikipedie?

"Konceptuální umění je spíše nežli forma umění forma nazírání na umění – idea umění a umění samotné jsou jedno a totéž. Jinými slovy – definice uměleckého díla, jeho fotografická a materiální reprezentace jsou pro konceptuálního umělce rovnocenné a tudíž stejně hodnotné. Konceptuální umění je tedy při zachování idey či jiné formy reprezentace opakovatelné."

Taky mě zaujala část, kde Kulka doporučuje vyučovat v rámci výtvarné výchovy něco jako dějiny umění pro děti. Děti by se tu seznámily s množstvím zobrazovacích přístupů různých kultur a časových období s důrazem na to, čím se jednotlivá díla od sebe liší a co naopak mají společné. Jak kvalitní dílo přináší přináší světu umění něco nového a proč žádné z nich není opakovatelné. Poukazovat na to, že krásu lze najít i ve zpracování témat všedního života a i obyčejná židle nebo talíř mohou být zobrazeny tak, že krásu tvoří. Že zdůrazněním často přehlížených rysů objektu odhaluje umělec nevšední aspekty reality.

Zajímavý je také postřeh, že kýč zpravidla vede lidi k umění. Typickým konzumentem kýče jsou děti a mládež, která si nejsilnější umělecké dojmy přináší obvykle z děl, která jsou vlastně kýčovitá, když se k nim později vrátí. A pokud se ve vývoji nezastaví právě u kýče, zážitky je nakonec přivedou právě k umění.

****

MICHAEL A. SINGER: NESPOUTANÁ DUŠE - CESTA ZA HRANICE SEBE SAMA

V knize Nespoutaná duše Michael Singer ukazuje, jak může rozvíjení vědomí a schopnosti pozorovat sami sebe a svět kolem nás umožnit, abychom přebývali v přítomnosti a oprostili se od bolestivých myšlenek a vzpomínek, které nám brání, abychom dosáhli štěstí.
Je psána celkem zajímavě, snaží se ukázat, jak otevřít srdce energii, která postupuje životem a jak překonat tendence uzavřít se před zbytkem světa. Několik mých oblíbených citací:

Radovat se z prožitků života je jediná rozumná věc, kterou můžete udělat. Sedíte na planetě uprostřed ničeho. Podívejte se na realitu, vznášíte se v prázdném prostoru ve vesmíru, který je nekonečný. Když už tady musíte být, buďte alespoň šťastni, a ze svých zkušeností se radujte. Stejně nakonec zemřete. Věci se budou dít tak jako tak. Proč byste neměli být šťastní? Když se budete životnímu událostmi stresovat, nic tím nezískáte. Svět se nezmění, to jen vy budete trpět.

Stres se projevuje pouze pokud vzdorujete životním událostem. Jestliže události od sebe neodháníte, ani na ně netlačíte, nevytváříte žádný odpor. Jste prostě přítomni tady a teď. V tomto stavu jste je svědkem a sledujete, jak se životní události odehrávají. Zvolíte-li si tuhle životní cestu,poznáte, že se dá žít v klidu.

Musíte se naučit cítit se dobře i s psychickým znepokojením. Když je vaše mysl hyperaktivní, prostě ji pozorujte, když vaše srdce pro něco zahoří, nechte projít to, co musí. Pokuste se najít tu část sebe, která je schopná zachytit, že je vaše mysl hyperaktivní a vaše srdce hoří. Tato část je vaší cestou ven.

Když vaši mysl popadne neklid, neptejte se "Co s tím udělám?" ale "Kdo jsem já, který si tohle uvědomuje?".

Neobávejte se smrti, dovolte jí, aby vás vysvobodila. Ať vám dodá odvahu prožívat živo naplno. Nezapomeňte však, že to není váš majetek. Měli byste prožívat život, který k vám přichází, ne ten, který si přejete. Nemarněte čas ve snaze vynutit si, aby se věci děly jinak, ale oceňujte chvíle, které jsou vám dány. Copak nechápete, že každou minutou jste o krok blíže smrti? Takto žijte svůj život. Žijte, jako byste na pokraji smrti, protože tomu tak je.

****

Četli jste některou z knížek? Jak se vám líbily? A co zajímavého právě čtete vy?

Mějte se krásně! Evi

Pod každou knížkou najdete moje zcela naprosto subjektivní hodnocení formou hvězdiček

* hrůza, kterou ani nedoporučuji otvírat

** dá se to přečíst, ale žádná sláva

*** dobrá knížka, stojí za přečtení, ale jsou i lepší

**** knížka se mi moc líbila

***** absolutní špička, jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla; pět hvězdiček ale moc často nedávám :)