5. 12. 2014

MOJE PODZIMNÍ ČTENÍ



Na konci léta jsem vám slibovala představit knížku od Luise Leante a teď se k ní konečně dostávám! A s ní ještě k dvěma dalším, které jsem během podzimu přečetla. Tentokrát mají všechny ne úplně optimistické naladění, ale i tak jsou zajímavé.

LUIS LEANTE: PAMATUJ, ŽE TĚ MÁM RÁD
Knížka se mi líbila moc, napsána je neobvykle, v románu se střídají dvě časové a místní roviny. Ze začátku mi tak chvíli trvalo, než jsem se zorientovala, ale postupné odkrývání osudů bylo opravdu napínavé.
Román popisuje milostný příběh mezi chudým mužem a studentkou z vážené aristokratické rodiny. Část děje se odehrává ve španělské Barceloně v 70. letech 20. století, kde se Santiago seznamuje se studentkou Montse, jejich vztah ale končí za dramatických okolností a Santiago odjíždí se španělskými legiemi do Afriky. Druhá rovina nás zavádí do Západní Sahary, která byla původně Španělskou kolonií a v roce 1979 byla proti vůli místních obyvatel obsazena Marokem. Část obyvatel odtud uprchla do Alžírska, kde dodnes žijí ve stanových táborech. Tyto události jsou v knížce popisovány jen nepřímo, nemusíte tak mít strach, že by se jednalo o nějaký válečný román. Spíš je to příběh dvou lidí a jejich osudů, do kterých zasáhne válka. Tento příběh lásky spojuje všechny části a má opravdu silný a působivý závěr na Sahaře o dvacet let později.
Atmosféra utečeneckých táborů v Alžírsku je zde popsána opravdu dokonale, knížka se snaží upozorňovat na nezájem, který vůči Západní Sahaře projevuje nejen Španělsko, ale i celá Evropa. Já sama jsem o podobné situaci neměla ani tušení, ve škole jsme se o tomto konfliktu neučili a ani z jiného zdroje jsem se o něm nedozvěděla, takže mě zaujala moc.
*****

JOHANNES MARIO SIMMEL: JEN VÍTR TO VÍ
Pokud znáte Simmela, určitě znáte i tuto knížku nebo některou z jeho nejlepších (Láska je jen slovo, Všichni lidé bratry jsou, A Jimmy šel za duhou nebo Aféra Niny B.). Simmel píše řekněme společenské kritické romány, rozhodně to ale není oddechové čtení, spíš takové, které nutí k zamyšlení a zrovna nepřekypuje optimismem.
Jen vítr to ví je opravdu tlustá knížka, obsáhlý román s kriminální zápletkou, který se odehrává v Cannes v 70.letech 20. století. Robert Lucas, pojišťovací agent, tu pátrá po pravdě o smrti bankéře na jeho luxusní jachtě pojištěné na závratný obnos. Děj je hodně napínavý s milostnou zápletkou hlavního hrdiny a líčí jeho snahu o objasnění pravdy a nastolení spravedlnosti. Do světa nejbohatších, který je ovládaný krutostí, korupcí a nezastaví se před ničím, je nakonec vtažen i on sám. Opět je tu velmi silný závěr, který vás donutí přemýšlet nad světem, životem a spravedlností.
****

IAN MCEWAN: SOLAR
Solar zajímavě propojuje vědecký svět s tím každodenním lidským, zabývá se problémem globálního oteplování. Hlavní postavou je Michael Beard, nositel Nobelovy ceny, kterou získal za svoji nejlepší práci v mládí. Od té doby nic pořádného nedělá, žije ze své pověsti, přednáší za vysoké honoráře a zaštiťuje různé vědecké instituce svým jménem. Beard jako člověk je sukničkář, který podvádí už svou pátou ženu, je nenasytný i sobecký...takový antihrdina, který si nepřipouští, že jeho jednání by mohlo mít i špatné následky.
Knížka je to zajímavá, ale vracet se k ní nejspíš nebudu. Mým favoritem od McEwana zůstává Pokání.
***

Četli jste některou z knížek? Jak se vám líbily? Co právě čtete vy?
Mějte se krásně a užívejte si poklidně adventní čas! Evi

Pod každou knížkou najdete moje zcela naprosto subjektivní hodnocení formou hvězdiček 
*            hrůza, kterou ani nedoporučuji otvírat
**         dá se to přečíst, ale žádná sláva
***      dobrá knížka, stojí za přečtení, ale jsou i lepší
****    knížka se mi moc líbila
*****  absolutní špička, jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla; pět hvězdiček ale moc často nedávám :)

//foto moje ©gathermoments

6 komentářů:

  1. Díky za knižní tipy, ty se vždycky hodí. Já jsem teď října četla od Hájíčka Selský baroko, Zloději zelených koní, Biomanželku, Skleněný pokoj a teď dočítám Dívku, která spadla z nebe. Všechny super. Vložím na blog, až dočtu tu poslední :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Baru, na Skleněný pokoj se chystám už dlouho, v knihovně ho má pořád někdo půjčený! Těším se na článek, knižních tipů není nikdy dost! :))

      Vymazat
  2. Musím přiznat, že ani jednu z knížek jsem nečetla, každopádně zaujaly mě všechny, přidávám na seznam ;o). Já teď dočítám Ztracený symbol od Browna, je to taková jeho typická tvorba, ale mě pořád baví :o). Taky jsem (konečně!) začala louskat knížku co jsem dostala od přítele k narozeninám (v sprnu :D) a ještě něco o Rembrandtovi... Prostě abych nezakrněla ;o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Od Browna jsem četla jen Šifru a ta mě bavila. To bych asi nezvládla číst tři knížky naráz! I když jednu beletrii a jednu naučnou ještě zvládám :))

      Vymazat
  3. Ja mám doma na polici ten Solar ale nedostala som sa k nemu ešte..čítala som naň také zmiešané recenzie tak možno preto som taká lenivá :D od McEwana ti môžem odporučiť Amsterdam :) to je tiež pecka :) a získal za to aj Booker Prize!

    LadyinBlack

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Amy, díky za doporučení, Amsterdam jsem nečetla, tak jsem moc zvědavá :))

      Vymazat

Moc děkuji za všechny komentáře a připomínky, všechny poctivě čtu :))
Psát mi můžete i na email sem (klik)