Máme jednu novinku, brzy budeme čtyři! :))

Šestinedělí. Už ho máme nějakou dobu za sebou. A po tom všem, co jsem četla na Instagramu, mi to nedalo, abych nenapsala o tom svém. Nemusí to totiž být taková hrůza! Čekala jsem to mnohem horší, jen bylo potřeba si zvyknout na ten celodenní (i celonoční) kolotoč přebalování, kojení a uspávání. Bylo to náročné, to ne že ne, ale i hrozně krásné a svým způsobem pohodové. A za odměnu nás na jeho konci čekaly první úsměvy. :))

První týden volna na mateřské dovolené jsem si užila na šicím kurzu, na který jsem dostala poukaz jako dárek k třicetinám. Už docela dlouho jsem se chtěla naučit šít a protože mě hrozně baví zkoušet nové věci a techniky, po škole šperku a kurzu točení na kruhu, jsem vyrazila na kurz šití.


A je to venku! Tajila jsem to celkem dlouho, ale teď už mám bříško tak velké, že ho neschovám. :)) Těším se moc, ale zároveň se bojím, aby bylo miminko zdravé, abych to všechno zvládla a jak se doma všichni vejdeme do naší miniaturní garsonky. Ale tak třeba z nás konečně budou ti praví minimalisti!
Cesta k miminku nám trvala trochu déle než jsem si představovala a možná se o ní rozepíšu víc někdy v budoucnu...Teď bych vám chtěla moc poděkovat za všechny krásné komentáře a přání na Instagramu! Na blogu se nejspíš pár článků s miminkovskou tematikou objeví, tomu se asi nebude dát úplně zabránit, tak snad vás budou bavit. :))

Čas hrozně letí, už je to rok od naší svatby! Takže ideální příležitost pro dopsání tohohle dlouho rozepsaného článku, tak pokud zrovna svatbu plánujete, třeba se vám nějaké tipy budou hodit. Mrkněte taky na můj článek se svatebními přípravami a tipy na naše dodavatele nebo jak jsem si nechala šít svatební šaty.
A co bych teda dneska udělala jinak? Většina z toho jsou jen drobnosti, ale je pár maličkostí, které jsem mohla vyřešit lépe:
- Více bych se snažila najít místo s možností uspořádání obřadu, hostiny, večerní party a s ubytováním. Prostě aby bylo všechno na jednom místě a nikdo nemusel nikam přejíždět ani odjíždět. To se mi opravdu nepodařilo. Buďto to splňovalo všechny podmínky, ale nebylo to tam vůbec hezké. Nebo to bylo hezké, ale nebylo kde se ubytovat. A když už to splňovalo všechny podmínky, tak to bylo buď už plné (rok před svatbou), hrozně daleko od Brna, nedalo se s nimi domluvit nebo úplně mimo náš rozpočet. Takže je otázka, jestli by se mi to vůbec podařilo a jestli by to nakonec nedopadlo nějak podobně - obřad v Brně a přesun do penzionu ve Křtinách. :)) Co se mi moc líbí v poslední době jsou svatby ve stodole Suška kousek od Znojma nebo Hlídka pod Špilberkem, ta by bývala byla ideální, letos už mají i web, před dvěma lety se nedalo zjistit skoro nic...ale po bitvě je každý generál, že? :))
- Nenechávala bych žádné věci z výzdoby na poslední chvíli. Takže radši tvořte pěkně dopředu, abyste nedopadli jako já, co jsem ve dvě ráno dodělávala věnečky do vlasů.
- Na přípravu a úklid místa obřadu bych si najala externí agenturu. Domluva s Veřejnou zelení města Brna, která zahradu spravuje, byla fajn, obě paní se kterými jsem komunikovala byly moc milé a snažily se nám vyjít vstříc. Jen jsme měli původně informaci, že bude možné si zapůjčit zahradní nábytek, zhruba 14 dní před svatbou jsme se ale dozvěděli, že to možné nebude. Protože jsme původně počítali s nábytkem zapůjčeným na místě, pronájem židlí jsme začali řešit na poslední chvíli. Chtěla jsem, aby nám to tam nachystala nějaká agentura, ale ty už bohužel měly všechny plno, tak nám nakonec pomohli kamarádi. Židle jsme si pronajali v agentuře Sayes, se kterou byla naprosto skvělá a rychlá domluva. Tak tohle bych si příště víc ohlídala. :)) (A mimochodem v den obřadu tam zahradního nábytku opravdu byla spousta.)
- S tím souvisí i další bod. Když už jsme měli ty židle pronajaté, většina jich zůstala prázdných. Na fotkách to vypadá opravdu divně, takže příště pověřit někoho, aby tam nahnal lidi si posedat.
- Protože nakonec nemohli přijít úplně všichni, uvažovala bych o tom, jestli nerozšířit okruh pozvaných lidí a nepozvala bych jich víc.
- Taky bych nezapomněla doma stativ na foťák do fotokoutku. Dala bych na stůl s instaxem i náplně a někomu přidělila za úkol, aby fotil. Taky bych někomu přidělila za úkol, aby natáčel na GoPro. Takhle máme pár fotek a vzkazů v albu a jen pár videí z večera a z toho někteří omylem natáčeli sami sebe. :))
- Nenechala bych se přemluvit cukrářkou, že se nám nahý dort v horku rozteče, ale riskla bych to a objednala si krásného naháče!
- Ve svatební den ráno bych si nechala větší rezervu než jen půl hodiny. Tu jsem tam měla a nakonec ji plně využila. Všechno jsme stihli, ale bylo to náročné!
- Taky bych si schovala od sladkého vždycky po kousku pro sebe. Některé druhy totiž zmizely rychlostí blesku a já přecpaná je ani neochutnala.
- Ale jinak nám naštěstí všechny důležité věci klaply a vzali jsme se, takže všechno dobrý. :))




Co bych doporučila dále? Vyberte si svého vysněného fotografa a příliš na něm nešetřete. Na fotky se pořád moc ráda dívám a spolu s videem je to (snad kromě manžela a prstýnků) jediná hmatatelná věc, co vám po svatbě zbude (i když by manžel radši fotky jásavějších barev). A hlavně se neohlížejte na to, co řeknou ostatní a udělejte si svatbu jen podle sebe a tak, abyste byli spokojení!

Jak jste to měli vy? Udělali byste něco jinak? A pokud svoji svatbu teprve chystáte, tak vám přeji , ať se vše vydaří a hlavně pevné nervy! :))

V poslední době se s ekologií roztrhl pytel a propaguje se nejen na blozích, ale i na sociálních sítích. Možná jste zahlédli i tento Eco song nebo projekt Kamu #neplastuj. A je to skvělé, že se z ekologie stává móda. Jak jsem pokročila já od minulého článku? Úplně bezobalový - zero waste život asi nebudu mít nikdy, tak se snažím aspoň o minimalizaci odpadu - low waste. :)) Na všechny změny je potřeba si zvyknout, ale zrovna tyhle jsou úplně jednoduché a tak mi to šlo skoro samo:


S kamarádkami jsme chodily ke Kláře na brněnskou Helceletku a bylo to parádní. Můžu jen doporučit! Ještě mě lákají víkendové kurzy vysokovýpalu, tak uvidíme, třeba v létě. :)) A pokud vás točení taky láká, určitě to zkuste, je to parádní relax! ;))

Dneska mám pro vás článek plný našich příprav a tipů na dodavatele, na které se ptáte. Se všemi jsme byli moc spokojení a mohu vám je s čistým svědomím doporučit. Svatbu jsme měli malou, na obědě byla jen nejužší rodina - 20 lidí, večer se počet rozrostl na 45 osob. Bylo to moc fajn, že jsme se se všemi stihli přivítat, rozloučit i prohodit pár slov během dne. Rozhodla jsem se to všechno nacpat do jednoho článku, takže bude opravdu dlouhý a plný fotek!

Tenhle článek tu mám rozepsaný už pěkně dlouho. Začala jsem ho psát někdy po první schůzce, abych si zaznamenala, jak šití šatů probíhalo a jak to nakonec dopadlo. Když jsem se před svatbou rozhodovala, jestli si šaty půjčit nebo nechat ušít, přesně něco takového bych si ráda přečetla, tak třeba nějaké budoucí nevěstě usnadní rozhodování. :))
.jpg)