Abych svůj zero waste přístup dotáhla dál, říkala jsem si, že by bylo fajn začít se mýt tuhými mýdly i ve sprše. Jediný problém byl, jak mýdlo umístit do našeho sprchového koutu tak, abych ho nemusela věčně honit po podlaze. A tak jsem započala průzkum sítěk na mýdlo. V živé paměti dosud mám ty plastové nechutné síťky, co visely na umyvadlech u nás na základce. To tahle od mýdlarny Š.Iva, tahle z Čarovného mlýna nebo tahle bytelná sisalová z HNST.ly je jiná liga. Ty jsem si u nás dokázala představit. :))

A když jsem na síťky tak koukala, napadlo mě, že bych si nějakou mohla vyrobit. V knihovně jsem si půjčila knížku o Síťování, a pak jsem zjistila, že to, co dělám já je vlastně technika macramé neboli drhání a o té je toho na internetu spousta! Koupila jsem si lněný provázek za 30 Kč a do hodiny měla hotovo. Tak pokud řešíte stejný mýdlový problém a taky byste si rádi zasíťovali, mám pro vás návod. :))  Inspirovalo mě hlavně tohle video, jen ty uzlíky jsem dělala jednodušší. A když vás to chytne, můžete si pak vyrobit rovnou i síťovku!

• lněný provázek
• metr
• nůžky

5. Jakmile máte tři řady uzlíků, je potřeba svázat k sobě boční provázky. Na dvou provázcích, co zbyly na kraji, jsem udělala uzlík. Tímto máme hotové dno.
6.-8. A pak už jsem postupovala pořád stejně, vždycky na přeskáčku jsem dva provázky svázala k sobě.


9.-10. Až byla síťka dlouhá tak, jak se mi hodilo - cca 15 cm, uvázala jsem poslední řadu uzlíků, pořádně utáhla a přebývající provázky ustřihla.
11.-12. Pak už stačí jen posledními oky provléknout provázek na pověšení, uvázat poslední uzlík a síťku naplnit. :)) Návod na výrobu mýdla za studena nadete tady.

Když jsem na Instagramu sdílela svůj víkend plný uklízení, dočkala jsem se pro mě nečekané odezvy. Vypadá to, že řada z vás už svoji domácnost zjednodušila a kdo ne, tak se na to aspoň chystá. Tak vám dneska trošku se zpožděním ukážu, jak to probíhalo u nás.

Už docela dlouho jsem pokukovala po pratelných odličovacích tamponcích (nalákala mě hlavně Kristinka v tomto článku), takže když mi kolegyně v práci nabídla, jestli si nechci tamponky objednat s ní, šla jsem do toho. A s námi i několik mých kamarádek a u některých jsem bezodpadové tendence nezaregistrovala a ani nečekala, tak mě to moc mile překvapilo. :))

Nedávno jsem na blogu Soni Malinové četla tohle zamyšlení nad eko bio teroristkami. Z komentářů pak vyplynulo, že lidé, kteří propagují fér módu/nepoužívají plastová brčka/ekoteroristi, nakonec stejně kupují elektroniku z Asie/letí letadlem na dovolenou/ koupí si značkový kočárek kdoví odkud/atd. A kdybychom všichni kupovali jen lokální módu, lidé z třetího světa umřou hladem.

V poslední době se s ekologií roztrhl pytel a propaguje se nejen na blozích, ale i na sociálních sítích. Možná jste zahlédli i tento Eco song nebo projekt Kamu #neplastuj. A je to skvělé, že se z ekologie stává móda. Jak jsem pokročila já od minulého článku? Úplně bezobalový - zero waste život asi nebudu mít nikdy, tak se snažím aspoň o minimalizaci odpadu - low waste. :)) Na všechny změny je potřeba si zvyknout, ale zrovna tyhle jsou úplně jednoduché a tak mi to šlo skoro samo:

V rámci svého minimalismu se snažím nekupovat si žádné zbytečnosti. Zatím to jde celkem snadno, hlavně když vím, jak rychle se nám naše mini garsonka zaplnila a že už to opravdu nemáme kam dávat. V tomhle je to možná snažší, než kdybychom měli veliký byt, ale stejně musím pořád bojovat se svou touhou vlastnit. Nevím, jestli to máte taky tak, ale když někde na internetu, blogu nebo třeba na Instagramu vidím nějakou krásnou věc, najednou ji začnu chtít. I když vím, že ji nemám kam dát nebo bych ji třeba používala jen chvilku. Ale mohla bych si ji na blog vyfotit a napsat o ní článek, že jo...Je to prostě těžké, ale snažím se odolávat. To zahrnuje i knížky, které jednou přečtu a pak už mi jen leží v knihovně. Ale samozřejmě pár mých oblíbených titulů, ke kterým se vracím, tam mám. :)) A tak jsem byla nadšená, když jsem se konečně prokousala dlouhou řadou rezervací na Hygge v knihovně. Asi budu jedna z posledních, kdo tuhle knížku ještě nečetl, ale kdo si počká...

Letos jsem se stejně jako v loňském roce přihlásila do dalšího ročníku Lohas výzvy. Tentokrát na téma "Co je pro mě toxické". Jak jsem o tomto tématu přemýšlela, přišla jsem na to, že toxická je pro mě momentálně spousta věcí. Že jsou to právě ty věci, které doma skladuji a většinu z nich nikdy nevyužiji. V tomto směru mě hodně nakopl tento článek a tak jsem si pro sebe (a třeba namotivuji i vás) připravila tři body, kterými bych se chtěla řídit:

A tak doma momentálně uklízím jak o život a zároveň se účastním minimalistické hry na instagramu #minsgame. Každý den se zbavím tolika věcí, kolikátého je. Jak se mi daří, můžete sledovat tady. :)) Vypadá to, že mě bude minimalista! Celý článek si můžete přečíst na webu Lohas Blogger tady, dejte mi vědět, jak jste na tom s minimalismem vy a co si o tom myslíte!