Přečteno /léto 2017

By Evi - 1. 11. 2017



Během léta jsem toho moc nepřečetla, jak mě zaměstnávaly přípravy na svatbu. Ale něco málo přece, tentokrát tak trochu s válečnou tematikou, tak mrkněte a třeba mi i poraďte, jaké knížky se v poslední době líbily vám.

GUSTAVE FLAUBERT: PANÍ BOVARYOVÁ
Paní Bovaryovou jsem si chtěla přečíst už od doby, kdy jsme se o ní učili na střední škole. Pak jsem na ni jednou narazila ve výprodeji v antikvariátu a za 10 Kč si ji pořídila. Je to klasika, hlavní postava, Ema Bovaryová, utíká z reálného světa k iluzím. Ema je prostě celou knížku trochu "na facku", věčně nespokojená, doma se jen nudí a sní o životě jako z románů, které čte. Ale líbilo se mi, jak je tu popisován život běžných lidí na francouzském venkově v polovině 19. století. Ema třeba po porodu odložila svoji dcerku ke kojné a šla se za ní podívat až po šestinedělí, v dnešní době něco nepředstavitelného...
****

ANNE-MARIE O´CONNOR: DÁMA VE ZLATÉM 
Tuhle knížku jsem dostala k narozeninám a tak nějak jsem neměla vůbec žádná očekávání. Popisuje příběh známého zlatého portrétu Adele Bloch-Bauerové namalovaného Gustavem Klimtem. Děj začíná v době vídeňské secese, kdy Klimt, podporovaný Židovskou elitou, tvoří své nekonvenční obrazy. Navazuje část popisující hrůzy války, kdy donedávna bohatí a privilegovaní Židé jsou okrádáni a vražděni. Z mecenášů umění se tak stává méněcená rasa, jejíž majetek včetně předválečných obrazů a uměleckých předmětů je rozkraden nebo zničen. Někteří ale přežijí, právě jako neteř portrétované Adele a vrhají se do boje za spravedlnost a vyrovnání válečných křivd a krádeží. Překvapilo mě, že tyto soudní spory proběhly až v poměrně nedávné době, kolem roku 2000, kdy Rakousko stále odmítalo pravým majitelům zabavené obrazy vydat! 
Je to taková nesourodá kniha, psaná spíš jako reportáž než jako román. Během čtení jsem měla problémy vyznat se v množství postav, které se objevují, pak mizí a pak se zase objeví na konci knihy. Chvilkami byla taky docela nudná, ale byly i vyloženě napínavé pasáže. Co do tématu, je to mimořádně zajímavá kniha, jen to reportážní podání mi nějak nesedlo.
Pokud by se vám nechtělo číst, kniha byla i zfilmována. Film jsem teda zatím neviděla, ale chystám se na něj!
***

KATEŘINA TUČKOVÁ: VYHNÁNÍ GERTY SCHNIRCH

Jsem asi jednou z posledních, co Gertu ještě nečetla. Oceňovaná kniha Kateřiny Tučkové zachycuje divoký odsun německých žen, dětí a starých lidí (muži byli odvedeni do pracovních táborů) - z Brna po jeho osvobození. Je to část dějin o které se moc nemluví. Tak jako to, co páchali nacisté, je obecně známo, zvěrstva, která se děla na mnoha místech bezprostředně po skončení války, o tom se mlčí. Konkrétně oběti toho brněnského pochodu se dočkaly omluvy až v roce 2015. Mrkněte na shrnutí na wikipedii.
Knížka je mi blízká i proto, že se odehrává v místech, která znám a pravidelně se jimi pohybuji. Gerta s rodiči žila v Bratislavské ulici, což je přímo v centru dnešního brněnského "ghetta" - oblasti právě kolem ulic Bratislavské a Cejlu, kde původně žili Židé, vystěhovaní a nahrazení Němci a posléze  Čechy, které po odchodu do panelových sídlišť nahradili hlavně Romové, kteří k domům nemají žádný dlouhodobý vztah a to se právě dává za příčinu tomu, proč to tam dnes takhle vypadá. Po osvobození města po válce následovalo shromáždění brněnských Němců na Mendlově náměstí (Gerta měla otce Němce, matka byla Češka, ale to nikoho nezajímalo) a jejich divoký odsun. Vyčerpávající pochod směrem na Vídeň bez vody nebo jídla, plný surového zacházení končí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců, kteří cestu přežili, podlehlo epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě - konkrétně ve vesničce Perná, kde se odehrává převážná část knihy.
Pokud jste ještě nečetli, určitě doporučuju, ale žádné příjemné čtení to opravdu není.
*****

Četli jste některou z knížek? Jak se vám líbily? Co dalšího byste mi doporučili?

Mějte se moc krásně! Evi
//foto moje ©gathermoments

Pozn. V článku jsou použity provizní odkazy na eshop Martinus.cz

  • Sdílet:

Mohlo by se vám také líbit:

4 komentářů

  1. Paní Bovaryová patří k mým nejoblíbenějším knížkám, je to prostě klasika, perfektně napsaná a taky poučná. Vždycky si na ni vzpomenu, když začnu žít v takové té bublině, kterou si občas tvořím v hlavě. To my ženský prostě děláme od nepaměti...

    A Dámu ve zlatém si rozhodně přečtu. Dík za tip. Secese, Klimt a tématika mecenášství ze strany Židů mě vždycky zajímala... Jen škoda, že je teda ne uplně čtivě napsaná. Možná se mrknu spíš na film...

    Měj se!

    Tereza

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teri, klidně knížku zkus, třeba Tě bude bavit...je opravdu napsaná zvláštně, chvilkama jsem byla napjatá a některé části mě zas moc nebavily. Na film jsem zvědavá, musím se taky kouknout.
      Měj se moc krásně! :))

      Vymazat
  2. Od Kateřiny Tučkové rozhodně doporučuju i Žítkovské bohyně. Naprosto neuvěřitelná kniha, která mě donutila gůglit a hledat a několik dní z toho nespat. Já jsem zase zatím nečetla Gertu, tak snad se k ní časem dostanu. Těch knižních restů mám teďka nějak moc :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Andri, moc děkuju za tip, s Gertou jsem na tom byla podobně, taky jsem musela gůglit. Teď si dám pár oddechových a pak na ni třeba zase přijde řada :))
      Měj se krásně!

      Vymazat

Moc děkuji za všechny komentáře a připomínky, všechny poctivě čtu :))
Psát mi můžete i na email sem (klik)