Původně jsem ji měla v plánu ještě pro první holčičku, ale nějak jsem ji nestihla ušít a pak už na ni byla moc veliká. Tu naši druhou holčičku začíná bavit teď, když bude mít půl roku. Stačilo mi pár odstřižků látek, dřevěné kroužky, korálky a molitanová kostka.

Když tak přemýšlím nad tím, co je pro mě z celého rodičovství nejtěžší, asi to bude zvládání vlastních emocí ve chvíli, když se v nich zrovna topí holčička. A že je u nás silný vztek momentálně na denním pořádku...ať už doma, když něco zrovna není tak, jak by si představovala, nebo při cestě ze hřiště, kdy si lehne si na chodník, nejde jí domluvit, nechce ani zpět, ani dál a jen pláče a pláče. A pod tlakem přihlížejících kolemjdoucích je pro mě pak  ještě těžší takovou situaci zvládnout. Tak se snažím na sobě pracovat, přepisovat různé zažité nefunkční vzorce chování a sama se pořád učit. Když mi přišla nabídka na shlédnutí dalšího pokračování úspěšné konference Růst společně, moc ráda jsem se zapojila. :))

Před časem jsem na Pinterestu narazila na takováto keramická děrovaná víčka na vázy, díky kterým udělá parádu i pár stonků květin. Moc se mi líbila, tak jsem si něco podobného vyrobila ze samotvrdnoucí hmoty. Funguje to stejně, jen pozor, abyste je ve vodě neutopili, mohly by se totiž rozpustit. :))

Protože se už nemůžu dočkat jara, vyrobila jsem si tuhle jednoduchou jarní dekoraci, abych ho kousek dostala aspoň k nám domů. Stačilo mi pár pučících cibulek a přírodnin, které jsem posbírala venku na procházce.

Původně jsem tento článek měla rozepsaný už u prvního těhotenství, ale nikdy jsem ho nedopsala. Tak když jsem teď u druhého hledala, co jsem to vlastně pila za čaje a od kdy, doplnila jsem si zkušenosti i sem.