Sice už je pár dní září, ale astronomické léto končí až 23. září a navíc dneska je opravdu krásně, tak bych vám ráda představila pár mých kosmetických úlovků, které jsem si v létě oblíbila. V létě se snažím malovat co nejméně, takže používám většinou jen korektor, řasenku, linky a balzám na rty.

1. Mojí stálicí je řasenka LASH ARCHITECT 4D od L'oréal, už ji budu mít rok a pořád maluje stejně krásně, necuckuje a krásně oddělí i prodlouží řasy.
2. Voděodolný Makeup Cover od Dermacolu používám jako korektor. Na léto mám tmavší a na zimu světlejší odstín. 
3. Bez černých linek na očích neopouštím domov. Nejradši mám Glimerstick v odstínu Blackest Black od Avonu. Krásně vydrží celý den i v těch největších vedrech. Super je na ní také to, že je vysouvací a nemusí se ořezávat.
4. Můj objev posledních dní: tužka na obočí! Nechápu, jak jsem doteď mohla žít bez ní. :)) Ke koupi mě nahlodala kamarádka, tak jsem vyrazila pro nějakou levnější na zkoušku. Protože mám černé obočí, hledala jsem nějakou hodně tmavě hnědou a tato od Essence v odstínu 02 Brown se mi zdála nejlepší. A na to, jak je levná, není vůbec špatná, vydrží celý den, krásně splyne s obočím a zvýrazní ho.
5. Balzám na rty Bio Aroma se skořicí, pomerančem a vanilkou jsem vyhrála v soutěži u Míši (ještě jednou moc díky!). Je moc příjemný, krásně voní a rty mám hydratované na dlouhou dobu. Je to můj oblíbenec. A ještě ke všemu se vyrábí v Řecku a to já mám moc ráda!
6. Sadu miniaturek šamponu, sprchového gelu a tělového mléka mi dovezla mamka z hotelu z Francie. Na miniaturky mám trochu úchylku, strašně se mi líbí ty roztomiloučké lahvičky a tyhle jsou super na cestování. A až dojdou půjdou jednoduše doplnit.

Co vy a letní kosmetika? Máte nějaké nové objevy?

Jak už jsem psala v článku o Kodani, s kamarádkou jsme byly ubytované v bytě dvou mladých slečen přes Airbnb.com. A protože ho měly opravdu krásně zařízený, neodolala jsem a udělala pár fotek. Přestože nebyl nějak moc velký, působil prostorně a byl hodně prosvětlený. Okouzlila mě hlavně dřevěná podlaha, nábytek z obchodu HAY a jídelní židle od Charlese Eamese (ty bych moc chtěla!). A samozřejmě tu nesmí chybět obnažené žárovky, kožešiny a oblečení na drátěných ramínkách vystavené na stojanu místo ve skříni.

A pokud se zaregistrujete na airbnb přes tento odkaz - klik - získáte na první pobyt slevu 25 dolarů a pak můžete taky bydlet takhle krásně! A to se vyplatí! :))

O mých oblíbených blozích o severském stylu se můžete dočíst tady. Od doby, kdy jsem článek psala jsem objevila spoustu dalších, z těch českých v současné době moc ráda čtu blogy:  desiginwhite, Radush style, Venoška made, my one way nebo chic ada. :)) 

Mějte se krásně (a nezapomeňte se zapojit do soutěže tady)! Evi

Po dlouhé letní pauze zase jeden tip na výstavu. Tentokrát s názvem Hluchý místa od Kamily Zemkové v Brně v galerii Fait Preview, kde ji můžete navštívit až do 10. října 2014. V malinkaté galerii na Dominikánském náměstí najdete obrazy, které zachycují prostředí, ve kterém autorka nejen bydlí, ale i tvoří. Obrazy s různými formáty a nepříliš výrazných barev tvoří sladěný ucelený soubor, který na mě působil moc příjemně. Protože nejsem žádný profesionální umělecký kritik, na výstavy chodím moc ráda a hodnotím je jen podle toho, jestli se mi líbí nebo nelíbí, tak něco od povolanějších si můžete přečíst na webu galerie tady.

Mějte se krásně! Evi

Od začátku července jsem začala jezdit do práce každý den půl hodiny tam a půl zpět, což je skvělá příležitost ke čtení. Večer se doma většinou ke čtení nedostanu, protože mám plno jiných povinností, které nakonec dostanou přednost a před spaním po přečtení pár stránek okamžitě usínám. Tipy na knížky tu tak teď budete nejspíš vídat častěji. :) Na fotce najdete ještě knížku Pamatuj, že tě mám rád. Tu jsem dostala k narozeninám, v srpnu jsem ji už přečíst nestihla, takže se na ni můžete těšit v zářijovém výběru. A co jsem od posledně přečetla?

Příběh mladého manželského páru z 60. let 20. století, který se přestěhuje do vysněného bytu ve starém domě v New Yorku. Do domu, který má temnou minulost a špatnou pověst. Manžel Rosemary Guy je herec, dobře vydělávající a často celý den pryč. Rosemary tráví dny doma sama, chodí na nákupy a zvelebuje domácnost. Postupně se začnou seznamovat se svými sousedy a těšit se na příchod miminka, Rosemary začnou pronásledovat zlé předtuchy. Jsou pravdivé nebo je to jen výplod její mysli?

Kniha mě držela napjatou celou dobu, hlavně ta zvědavost, jak to celé je a jak dopadne. Ne že bych se třásla strachy, děj se odehrává pozvolně, bez větší akce, jen s drobnými a mrazivými narážkami. Příběh je celkem obyčejný, ale moc dobře napsaný, skvělý je popis míst, kde se odehrává, takže si vše zcela živě představujete, jen konec mě malinko zklamal. Ale to už musíte posoudit sami. :)

Doporučuji, abyste si nečetli podrobné anotace a nic od knížky nečekali, bude vás tak bavit mnohem víc. Skvělá je také zfilmovaná verze Romana Polanského.

Když se do městečka Stepford přistěhuje Joanna Eberhartová se svým manželem Waltrem a dětmi, sní o dokonalém životě v dokonalém domě. Po pár dnech ovšem zjišťuje, že ženy jsou tu trochu zvláštní. Pořád jen uklízí a na nic jiného nemají čas, až příliš je baví péče o domácnost a rodinu. A muži se tu mezitím schází v mužském spolku.

Stejně jako v Rosemary má děťátko i tady je styl vypravování klidný, bez velkých zvratů a jen s malými náznaky. Levin nutí čtenáře k přemýšlení, co je pravda a co si jen domýšlí hlavní hrdinka. Ta se z úplně normální ženy se během pár stránek změní v osobu paranoidní a podezíravou. Kniha je ke konci neobyčejně napínavá a její závěr sem opravdu sedí. 

A tentokrát je knižní předloha mnohem chytřejší a poutavější než filmové zpracování s Nicole Kidman, které se snaží být komedií a má naprosto odlišný příběh i konec. Stejný je tu snad jen ten název. 

Hodně dlouhé čtení (skoro 700 stran) o životě spisovatele Aleca Barra, jeho zkušenostech na moři během druhé světové války, o jeho milostných avantýrách a okouzlení divokou Afrikou. Příběh začíná útěkem úspěšného 42 letého spisovatele od své manželky Amelie, od nudného stereotypu k volnosti, milenkám a večerním potulkám po barech. Hlavní hrdina není úplně sympaťák, Alec vždy touží po tom, co zrovna nemůže mít. Když je doma se ženou, chtěl by utéci, ale jeho milenky mu zase kradou klid a zázemí, které potřebuje ke své práci. Příběh je určitě do jisté míry autobiografií, dokonale vykresluje lidi své vrstvy a profese žijící v Americe po druhé světové válce. Kniha se vám může zdát povrchní, ale právě pravdivost a upřímnost příběhu o povrchním Alecově životě s neveselým koncem je celá podstata příběhu.

Chvilku mi trvalo, než jsem se do knížky začetla, nakonec mě ale úplně pohltila a přečetla jsem ji jako nic. Není to úplně jednoduché čtení, ale jako exkurz do americké společnosti 60. let 20. století doporučuji!

****

Aneb když chcete na chvíli do Karibiku, zkuste Krétu. :)) 

400 metrů široké mělké písečné spojení Kréty s ostrůvkem Elafonisi tvoří jemný světlý písek, který se mísí s narůžovělým, voda tu tak získává zajímavé odstíny od modré, přes tyrkysovou až po zelenou. Elafonisi najdete na západním pobřeží Kréty téměř v pustině, v okolí je jen vyprahlá zem, dvě taverny a půjčovna slunečníků. 

Pláž Navagio je nejznámější pláží ostrova Zakynthos, přístupná je pouze lodí, kterých sem jezdí hodně a tak se přes den naplní k prasknutí. Pokud však vyrazíte včas, můžete si ji liduprázdnou vyfotit ze shora z vyhlídkové plošiny nad 100 metrů hlubokým útesem. V čistě bílém písku tu v roce 1980 ztroskotala pašerácká loď, dnes je z ní zrezivělý vrak a velká atrakce.  

Nissi Beach je pláž na Kypru s jemným bílým pískem a mělkou vodou, která má díky tomu krásnou tyrkysovou barvu a vypadá tak trochu jako v Karibiku. A protože je vyhlášená svojí krásou, sami tu rozhodně nebudete. Sjíždějí se sem davy lidí, jak místních, tak turistů. Jsou tu hlučné plážové bary, půjčovna vodních atrakcí a spousta lidí. Možná v zimě je tu liduprázdno, to musí být bezva!