A jsme na Mykonosu! Plavba z Naxosu trvala něco málo přes hodinu a půl. První dojem: nečekala jsem, že může být některý řecký ostrov ještě dražší než Santorini. Ale Mykonos je, a to fakt hodně! Třeba pita gyros, naše oblíbené nízkonákladové jídlo, tu mají za 5 euro, zatímco všude jinde je běžná poloviční cena. Dokonce i v Athénách a na Santorini.

Už jste si asi všimli na Instagramu, že jsem na podzim a v zimě absolvovala kurz točení na kruhu. Přiznám se, že během první lekce jsem nevěřila, že někdy něco použitelného vůbec vytočím. Nakonec se ale zadařilo a já mám doma pěkný arzenál misek. Misky jsou totiž nejjednodušší a tak se jimi začíná, postupně se učí složitější věci jako třeba hrnky s taženými uchy, džbánky, konvičky, pečící formy a jiné vychytávky. Já ale i do kurzu šla s tím, že bych ráda právě misky, protože hrnků máme doma opravdu spoustu. Misky teda nemám vůbec dokonalé, spíš hodně nedokonalé, některé i dost nepovedené, ale je to ruční práce, tak co. :))


S kamarádkami jsme chodily ke Kláře na brněnskou Helceletku a bylo to parádní. Můžu jen doporučit! Ještě mě lákají víkendové kurzy vysokovýpalu, tak uvidíme, třeba v létě. :)) A pokud vás točení taky láká, určitě to zkuste, je to parádní relax! ;))

Předposlední zastávkou našeho "island hoppingu" byl ostrov Naxos. Vydali jsme se sem trajektem ze Santorini. Z přístavu jsme to měli kousek do našeho ubytování v Soula hotelu. Pokud byste rádi slevu 15 dolarů na ubytování, objednejte přes tento odkaz. Hotel se nachází na okraji hlavního města hned na pláži. Tu jsme kvůli chladnému počasí nevyužili, ale ubytování bylo moc fajn!

Když jsem byla malá, patřily rakvičky k mým nejoblíbenějším zákuskům. Už skoro rok mám doma od babičky půjčené formičky na rakvičky a tento víkend jsem na ně dostala takovou chuť, že jsem se rozhodla, že je zkusím upéct. Kdysi dávno jsem je právě s babičkou pekla, tak teď jsem se do toho konečně pustila sama.

Recept jsem si našla v naší staré Sandtnerce (tentokrát po mé prababičce) a rozumy googlila různě po internetu. Ideální je na ně prý plynová trouba, tu já teda nevlastním, ale v naší elektrické se taky upekly.

Dneska mám pro vás článek plný našich příprav a tipů na dodavatele, na které se ptáte. Se všemi jsme byli moc spokojení a mohu vám je s čistým svědomím doporučit. Svatbu jsme měli malou, na obědě byla jen nejužší rodina - 20 lidí, večer se počet rozrostl na 45 osob. Bylo to moc fajn, že jsme se se všemi stihli přivítat, rozloučit i prohodit pár slov během dne.  Rozhodla jsem se to všechno nacpat do jednoho článku, takže bude opravdu dlouhý a plný fotek! 

Teď přijde ta nejkrásnější líbánková pohoda! ❤

Na Santorini jsme strávili 4 dny. Připluli jsme trajektem z Parosu někdy kolem třetí hodiny odpoledne. Ještě musím říct, že za celý pobyt jsme s přesuny trajektem neměli nejmenší potíže, všechny odplouvaly na čas (jen s těmi příjezdy to bylo horší, ale s bouřkou nic nenadělají...). Jízdenky jsme si koupili předem přes internet a v Pireu v Athénách všechny vyměnili za ty, které jsme odevzdávali na lodích při nástupu. 

V přístavu jsme nasedli na místní autobus do Firy (2,3 euro/osoba/1cesta), kam jsme dojeli asi za čtvrt hodinky. Problém jsme měli s hledáním ubytování, které tu opravdu není vůbec snadné, poloha neodpovídala údajům z GPS, navíc je tu spousta schodů a úzkých uliček. Nakonec jsme si dali sraz u Mc Donaldu a recepční pro nás přišel a vysvobodil nás. :))

Ubytovaní jsme byli v Modernity Suites (pokud byste rádi slevu 15 dolarů na ubytování, objednejte přes tento odkaz) přímo ve Fiře s parádním výhledem na kalderu, krásným pokojem a soukromou vířivkou. Tu má tady každý pokoj. Vířivka byla teplá, což byla paráda, protože venku až takové teplo nebylo. Na první odpoledne a večer jsme si neplánovali žádný program a tak jsme ho strávili ve vířivce a kocháním se výhledem. Jen jsme si odběhli koupit večeři a víno a večerní program byl taky jasný. :))

Lednová akce Flixbusu na cesty za 19 korun mě nalákala ke koupi jízdenek do Českého Krumlova. Sice za cenu jízdy přes Prahu a sedmihodinové cesty, nakonec to ale stálo za to. :)) Sama jsem totiž nikdy v Českém Krumlově nebyla (jsem ostuda!), tak nadešel čas to napravit!

Hodinový přestup v Praze na Florenci jsme využili na jedno rychlé cappuccino v Ema Espresso Baru a musím říct, že tak dobré cappuccino jsem snad ještě neměla. Tak pokud budete mít taky na Florenci chvilku, určitě doporučuju! Je to jen krátká procházka a za pět minut jste tu.