Moje druhá návštěva Designbloku. Úplně poprvé jsem se do pražských Holešovic vydala v roce 2015 a musím říct, že letos mi to přišlo hodně podobné. Většina vystavovatelů v Superstudiu byla stejných, nové tváře jsem tak objevila v Openstudiu - části věnované designérům a studentům, která mě stejně jako minule zaujala více. 

Nejvíce mi líbilo Openstudio, které je přehlídkou samotných designerů. Prezentace tu byly dotaženy do posledního detailu. Moc pěkné a nápadité byly třeba stánky čokolády s emocí Rozbíjím se, sklo značky DECHEM, porcelánové nádobí a doplňky Moniky Kořínkové a Barbory Šimkové, stánek Papelote nebo instalace Sequence Markéty Držmíškové a Petra Háka. Zaujaly mě také šperky Blueberries a  MOOYYY.

Do Benátek jezdíme už tradičně každý rok na Bienále. Střídá se to architektonické, které bylo vloni (mrkněte sem), s Bienále umění, které jsme navštívily letos. Hlavní část výstavy se odehrává v zahradách Giardini v hlavním pavilonu a přilehlých menších pavilonech jednotlivých států, ale také v Arsenale. 

Dneska to bude opravdu dlouhý článek, protože bych vám ráda ukázala instalace, které mě letos zaujaly nejvíce. A že jich bylo! :)) Asi si všimnete, že mám ráda minimalistické až puristické instalace, které i přes svou jednoduchost mohou být velmi působivé a vypovídající. Letošním téma je All the word´s futures neboli Všechny budoucnosti světa.

Dneska bych Vás ráda pozvala na další krásnou výstavu do brněnského Domu umění. Tentokrát se jedná o site specific instalaci, která byla vytvořena Martinem Daškem speciálně pro Procházkovu síň Domu umění. Minimalistická instalace z pruhů bílých látek vychází z prostoru síně a je opravdu hodně působivá a moc se mi líbí. 

V galerii v současné době najdete ještě instalaci Aleše Čermáka a výstavu s názvem Tektonika paměti, což je takový výběr od mladých českých a slovenských umělců se společným tématem osobních vzpomínek. Na víc fotek z ní koukněte sem k Báře. 

Všechny výstavy můžete navštívit až do 17. května 2015, více informací najdete na webu Domu umění tu. A každou středu tu mají jednotné vstupné jen za 20 Kč! :)

Dnes mám pro vás zase jednu pozvánku na výstavu. Tentokrát mě moc zaujalo Hledání světla od Libora Teplého. Krásné černobílé fotografie zachycují opuštěné místnosti věznice s pronikajícím světlem, které tak působí téměř mysticky. Neobvyklá a moc povedená je i samotná instalace v hrubých prkenných rámech bez pasparty a zadní desky. 

Ze samotné výstavy bohužel nemám žádnou fotku, foťák jsem zapomněla doma, tak na fotkách najdete letáček k výstavě. Ten se mi moc líbí, má trochu jiný vizuální styl než ty předchozí, je malinko jednodušší a víc pracuje s typografií.

Na výstavu se můžete zajít podívat do brněnského Domu umění až do 5. dubna 2015, více info na webu tu. 

Krásný den! Evi

Petr Dub je (post)konceptuální umělec, "nemaluje", na tradiční závěsný obraz aplikuje různé strategie a tím zkoumá médium závěsného obrazu. Instalace i celá výstava se mi zdá hodně povedená, nakouknout můžete sami v v brněnské Fait Gallery MEM od 24.1.-19.3.2015, víc info najdete tu.

Krásný zbytek víkendu i celý nadcházející týden! Evi

Dnes bych vás ráda pozvala na další brněnskou výstavu. Až do 15. ledna můžete v galerii Fait MEM navštívit výstavu obrazů Lenky Vítkové s názvem Odpovědi těla na otázky květin. Instalace je plná obrazů květin intenzivních barev, které se střídají s figurálními malbami. Více o výstavě si můžete přečíst tady.

V hlavním výstavním prostoru Fait galerie je instalována už druhá rozsáhlá výstava ze soukromé sbírky Jiřího Valocha, která také stojí za pozornost. Tak nakoukněte!

Užijte si zbytek víkendu a mějte se krásně! Evi

//foto moje © gathermoments

Český pavilon na letošním Bienále architektury v Benátkách se mi moc líbil! Velký podíl na tom mají určitě dětské prolézačky a kolotoče "globusy", na kterých jsme si jako malé děti na sídlištích hrávali a teď z nich pomalu mizí (protože podle EU jsou nebezpečné, no moc bezpečné opravdu nebyly :). Se svým jednoduchým designem natřené na bílo působí opravdu elegantně!

Autorem instalace je ateliér KOLMO.eu vedený Martinem Hejlem s tématem 2x100 milionů m²: Kolektivní sen (2x100mil.m²: The Collective Dream). Výstava díky jednotícímu tématu národních pavilonů Absorbing Modernity 1914-2014 poukazuje na standardizovaný československý stavební vývoj od Baťovských domků před různé typy paneláků zase zpět k sortimentu současných (většinou dost příšerných) katalogových rodinných domů. Uvnitř najdete schémata šesti československých sídlišť a mapu na platformě, kde se můžete posadit a prohlédnout si obsáhlý tištěný katalog. Škoda jen, že z něho víc není součástí výstavy - alespoň toto skvělé video, které autoři vytvořili k výstavě:



Pokud vás to zaujalo, koukněte na fundovanější články tady a tady. Mějte se krásně! Evi

//všechny fotky moje ©gathermoments

14. LA BIENNALE DI VENEZIA: ARCHITETTURA

V pondělí měly vernisáž hned dvě výstavy v Domě umění v Brně. První z nich, menší a komornější, je výstava polského sochaře a autora instalací a filmů Olafa Brzeski a názvem Denně se rozpolcuji. Nejvíc mě zaujala jeho socha Pád člověka, kterého nemám rád. Na první pohled z dálky vypadá jako kresba složená z jednotlivých linií, ve skutečnosti je to trojrozměrná socha z ocelových prutů.