V poslední době se s ekologií roztrhl pytel a propaguje se nejen na blozích, ale i na sociálních sítích. Možná jste zahlédli i tento Eco song nebo projekt Kamu #neplastuj. A je to skvělé, že se z ekologie stává móda. Jak jsem pokročila já od minulého článku? Úplně bezobalový - zero waste život asi nebudu mít nikdy, tak se snažím aspoň o minimalizaci odpadu - low waste. :)) Na všechny změny je potřeba si zvyknout, ale zrovna tyhle jsou úplně jednoduché a tak mi to šlo skoro samo:

Založila jsem si takový malý sešit. Má krásný mramorový design a pochází až z Norska (ještě jednou díky moc, milá Ananas Barb!:) a zapisuji si do něj každý večer tři věci za které jsem vděčná. Většinou to právě vůbec nejsou věci, jako spíš krásné momenty a milá slova. A tak místo přemýšlení nad starostmi chodím spát s milým pocitem, co pěkného se mi ten den stalo. A doporučuji vám to taky!

Zapisujete si? Kde čerpáte energii a radost ze života vy?

Knížku Čtyři dohody určitě moc dobře znáte, já se k jejímu přečtení dostala až teď. V knihovně bylo vedle ní i pokračování - Pátá dohoda, tak jsem si půjčila rovnou obě. Knihy jsou zařazovány jako duchovní nauky hnutí New Age, někteří je zbožňují, jiní je zavrhují jako naprosté bláboly. A jak se líbily mně?

ČTYŘI DOHODY

Knížka tak trochu opakuje stále to samé dokola, ale četla se mi dobře a myšlenky v ní obsažené mě oslovily. Pomohla mi uvědomit si krásu každého dne a celého svého života a také to, že se zbytečně zaobírám a trápím naprosto nepodstatnými věcmi. A snad mi i pomůže k tomu, abych byla šťastnější a život si užívala více naplno. Musím říct, že dodržovat Čtyři dohody není úplně jednoduché (spíš je to sakra těžké) a vůbec se mi to nedaří tak, jak bych si přála. :)

Tady je krátké shrnutí toho, co mě  v knize zaujalo nejvíce:

První dohoda: Nehřešme slovem (miřme slovem přesně).
První dohoda říká: važme slova. Uvažujme nad tím, co říkáme, co mohou naše slova udělat s ostatními. Buďme přímější, zároveň však ohleduplní. Pokud mluvíme o lidech, kteří nejsou přítomni, říkejme pouze to, co obstojí i v jejich přítomnosti. Neubližujme, neponižujme, nevyhrožujme. Uvědomujme si, jakou moc máme nad svým okolím, ale i sami nad sebou. Nehřešit slovem znamená také nepoužívat slovo proti sobě. Změna způsobu, jakým zacházíme sami se sebou, nese i změnu způsobu, jímž zacházíme s jinými lidmi (zvláště s těmi, které nejvíc milujeme).

„Slovo je jako kouzlo – lidé ho používají jako černí mágové a bezmyšlenkovitě se navzájem zaklínají.“ Když vidíme děsivou moc slova (na příkladu Hitlera), musíme si uvědomit, jaká síla vychází z našich úst.


Druhá dohoda: Neberme si nic osobně. 
Druhá dohoda nás učí vnitřnímu klidu a odolnosti vůči manipulaci okolí. Když nás druzí pochválí, je nám skvěle. Když nás někdo zkritizuje, cítíme se pod psa. Zapomínáme na to, že člověk je bytost čistě sobecká a druzí tedy nedělají nic kvůli nám. Jestliže nás někdo chválí, znamená to nejspíše, že je dobře naložen a my jsme se mu pouze připletli do cesty. Stejně tak s kritikou. Nemá s námi nic společného, je pouhou ukázkou přemýšlení daného člověka.

„Nikdo nedělá nic kvůli vám. Jste obrazem toho druhého, vidí ve vás sebe, svou situaci, sny, názory. Buďte imunní vůči názorům a činům druhých.“

"Vezmeme-li si pochvalu či kritiku druhých lidí osobně, je to pouhá ukázka naší závislosti a manipulovatelnosti."

„I když se nějaká situace jeví jako osobní, i když nás jiní přímo urážejí, nemá to s námi nic společného.“ To, jak se vyjadřují ostatní, je v souladu s dohodami v jejich myslích. Pojímáním věcí osobním způsobem se stáváme snadnou kořistí.

„Ať půjdeme kamkoliv, nalezneme všude lidi, kteří nám budou lhát, a jak bude naše uvědomění růst, povšimneme si, že lžeme také sami sobě.“ Nečekejme, že nám lidé budou říkat pravdu, neboť sami sobě taky lžou. Lžeme ze strachu.

„Nemáme nikdy odpovědnost za činy druhých, neseme odpovědnost jen za ty své.“ S touto dohodou pak můžeme říkat ano či ne bez výčitek či žádat o cokoliv, co budeme potřebovat.


Třetí dohoda: Nevytvářejme si žádné domněnky.
Třetí dohoda radí: vraťme se k tomu, v čem jsme jako děti excelovali. Mluvme co možná nejjasněji, ptejme se a vyjasňujme. Pouze touto jedinou dohodou dokážete zcela změnit svůj život. Komunikujte s ostatními bez emocionálního jedu tak jasně, jak jenom dovedete, abyste se vyhnuli nedorozuměním, smutku a dramatům. Nevytvářejme si domněnku, že každý vidí život stejně jako my.

„Vytváření domněnek ve vztazích vede ke spoustě bojů, potíží a nedorozumění s lidmi, které údajně milujeme.“ V jakémkoliv vztahu si snadno můžeme vytvořit domněnku, že partner ví, co si myslíme, a není tedy třeba cokoliv říkat. Očekáváme, že bude dělat to, co chceme, protože nás dobře zná. A když se tak neděje, cítíme se zraněni.

„Předpokládáme, že ostatní myslí stejně jako my.“ A z toho důvodu máme strach být uprostřed jiných sami sebou. Protože se domníváme, že nás ostatní budou soudit, dělat z nás oběť, zneužívat nás a obviňovat, jako to děláme my sami. Ještě dříve, než nás mají příležitost zavrhnout jiní, zavrhneme se sami.

Čtyři dohody můžete vidět také jako divadelní představení s Jaroslavem Duškem (úryvky jsou i na Youtube) a zrovna dohoda Nevytvářejte si žádné domněnky je tu moc hezky ilustrovaná. :)


Čtvrtá dohoda: Dělejte vše, jak nejlépe dovedete.
Vždy dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete – ne více a ne méně než tak, jak to jde. Vaše činnost se mění od okamžiku k okamžiku. Bude vypadat jinak, když jste nemocní a když jste zdraví. Když děláme vždy vše, jak nejlépe dovedeme, neexistuje způsob, jak bychom to mohli posuzovat. A pokud sami sebe neposuzujeme, neexistuje důvod, proč bychom měli trpět vinou a trestat se.

„Nejsi zde proto, abys obětoval svou radost nebo život. Jsi zde proto, abys žil, abys byl šťastný a miloval. Dokážeš-li udělat to nejlepší, čeho jsi schopen, ve dvou hodinách, ale ve skutečnosti tím strávíš osm hodin, jen se unavíš, mineš vyvrcholení a nebudeš mít radost ze života.“

„Lidé se většinou uchylují k něčemu jen proto, že očekávají odměnu, a nikoliv proto, že by je takové jednání těšilo. – Proto nedělají vše tak, jak nejlépe dovedou.“ Lidé chodí do práce s myšlenkou na peníze, které dostanou. Ale máme-li doopravdy rádi to, co děláme, pak to přirozeně děláme lépe (nejlépe, jak dovedeme), bavíme se a necítíme frustraci. Začneme-li něco dělat, protože musíme, pak není možné, abychom to dělali tak, jak nejlépe umíme. Pak je lepší, když to neděláme vůbec.

PÁTÁ DOHODA

Pátá dohoda už mě bavila o trochu méně, i když bych řekla, že jde více do hloubky. Na začátku byly celkem stručně shrnuty Čtyři dohody a pak přišla ta pátá: Buďte skeptičtí, ale naslouchejte. Autor nás tu provází třemi různými světy, Peklo - první z nich opouštíme užíváním zásad Čtyř dohod a cesta končí ve třetím světě - v Ráji. Začínáme pochybovat o symbolech, které nás obklopují, nikomu a ničemu nevěříme, ani sami sobě. Veškerá poselství zpochybňujeme a hledáme skutečnou pravdu, která je za nimi ukrytá. Díváme se na svět otevřenýma očima a otevřenou myslí.

Čtyři dohody jsou oproti Páté dohodě jednodušší na pochopení a srozumitelnější.Vzhledem k tomu, že dodržovat Čtyři dohody není úplně jednoduché, tak toto už je pro mě úplně nepředstavitelné. Připadá mi, že Pátá dohoda se v mnohém opakuje a spíš než aby dohody vysvětlovala na příkladech, tak jinými slovy pořád dokola omílá to samé. Můj dojem ze čtení také hodně kazila spousta překlepů, na tolik chyb jsem ještě v žádné knize nenarazila. 

Myslím, že jako nakopnutí ke změně uvažování o životě jsou obě knihy fajn, ale nakonec si stejně každý tu svojí cestu musí najít sám. :)

Četli jste Čtyři dohody nebo tu Pátou? Jaký na ně máte názor?

Dneska bych se s vámi ráda podělila o pár svých dojmů ze dvou podobných knížek. Tentokrát to není beletrie, ale řekněme populárně naučná literatura a obě knihy se zabývají tím, jak zlepšit svůj život za pomoci pozitivního myšlení a jednoduchého přání.

Kniha Tajemství Rhondy Byrne byla několik let zpátky v době, kdy vyšla, hodně propagovaná, takže jste o ní už nejspíš slyšeli, já se k přečtení dostala teprve teď.

Hlavní myšlenka se dá jednoduše shrnout na dvou stranách a není to žádná novinka. O zákonu přitažlivosti, síle lidské myšlenky a pozitivním myšlení "Věř a tá víra tě uzdraví" byla už napsána celkem dlouhá řada knih. Základním principem je zákon přitažlivosti a záleží na každém, jak si ho po svém vyloží. Ve zkratce: vše, co do našeho života vstupuje do něj sami přitahujeme svými myšlenkami. A myslím, že to tak opravdu je, že pozitivně naladění a milí lidé přitahují právě takové a naštvaní pesimisté zase jen další brblaly. Na tom snad ani není nic magického. :)) Jestli mi ale představa. že jsem bohatá zaručí právě to bohatství, těžko říct. Důležité je prostě radovat se z obyčejných věcí každý den a být vděčný za to, co už mám. Myslet pozitivně a uvědomit si, že je na každém z nás, jaký povedeme život.

"Vše, co jsme, je výsledkem toho, co jsme si mysleli." Buddha

"Nejdůležitější je představivost. Jsou to ukázky z chystaných půvabů života." Albert Einstein

"Udělejte první krok s vírou. Nemusíte vidět celé schodiště. Jen udělejte první krok" Dr. Martin Luther King, Jr.

"A věříte-li, dostanete všecko, oč budete v motlitbě prosit." Matouš 21:22

Trochu mi tu vadila nadšenecká forma knihy, celá knížka se dost opakovala a myslela takovým "americkým" způsobem. Celkově se mi zdá hodně povrchní, v Tajemství jde hlavně o peníze a blahobyt a to je trošku škoda. Jako takové nakopnutí byla fajn a motivovala mě k přečtení dalších knih s podobným tématem, které jdou více do hloubky (např. Joseph Murphy: Moc podvědomí, Louise L. Hay: Miluj svůj život nebo A. Robbins: Probuďte svou spící sílu). Záleží jen na vás, jestli se budete dogmaticky řídit každým slovem knihy nebo si z ní vezmete jen to, co považujete za smysluplné nebo knihu po pár stranách zavřete s tím, že takovéhle nesmysly číst nebudete.

****

Ve Vesmírném objednávkovém servise se hovoří o podobném principu jako v Tajemství. Vesmír/Bůh/kolektivní vědomí/vnitřní hlas/intuice/kdovícoještě nám splní vše, stačí si jen správně přát (nejlépe s dětskou radostí a lehkomyslností a pak na své přání zapomenout).

Tato kniha je napsána trochu jinak, nesnaží se nic vnucovat, říká, že na to, co komu vyhovuje si musí každý přijít sám, protože co jednomu škodí, druhého vyléčí. Nicméně myšlenky jsou tu podobné:

"Přemýšlej o zcela logickém závěru - v souladu s božím záměrem je jedině to, vedeš-li šťastný život a máš pocit, že můžeš dělat zázraky. Neboť až si ze svého života uděláš ráj, pak máš dosti důvodů udělat ráj i ze zbytku světa. A potom také považuješ za možné, že bys pro to mohl vykonat něco významného a krásného. 
Když si nedovedeš udělat pořádek ani ve svém vlastním životě, pak se není co divit, že se necítíš dost silným, abys pomohl ostatním."

"Raduj se ze všeho, co máš a dostáváš, i z toho nejmenšího zázraku každého dne. Vděčnost magneticky přitahuje další důvody ke vděku."

K žádným velkým změnám u mě zatím nedošlo, samozřejmě jsem to začala zkoušet a objednala si pár maličkostí, které se opravdu splnily. Je ale otázkou, jestli to byla náhoda nebo se opravdu vyplnila moje objednávka.

Obě knížky se snaží nás naučit hlavně to, že člověk musí mít rád sám sebe a být se sebou spokojený, protože jedině tehdy lze dosáhnout svého vlastního opravdového štěstí. A učí nás myslet pozitivně, což není nikdy na škodu.

Četli jste některou z knížek nebo jinou podobného zaměření? Jak se vám líbily? Co si o objednávkách z vesmíru myslíte vy, myslíte, že je to nesmysl nebo může pozitivní myšlení opravdu ovlivnit náš život?

Mějte se krásně! Evi

Běhám. Já, která tělocvik nesnášela ze všech předmětů nejvíce. Která se dokopala jednou za týden dojít na cvičení (a mnohdy ani to ne). S nulovou fyzičkou a kopou lenosti. Ale po jednom ranním běhu na tramvaj jsem si celá udýchaná řekla, že takhle to dál opravdu nejde. A že s tím musím něco dělat.