Dnes mám pro Vás zase jeden tip na moc krásný výlet. V sobotu jsme se totiž vydali na hrad Pernštejn, který jsem dlouho obdivovala na fotkách, ale sama jsem se tam ještě nepodívala.

Jeli jsme na víkend na chalupu kousek od Boskovic a tam už to bylo na Pernštejn jen kousíček. Auto jsme zaparkovali pod hradem v Nedvědicích a nahoru se vydali pěšky.

Původně jsem si dělala zálusk na prohlídkový okruh C - stavebně historický vývoj hradu - od krovů po sklepy, který je ale letos bohužel uzavřený a ještě se musí rezervovat dopředu. Tak jsme šli aspoň na zkrácenou prohlídku interiérů a vyhlídkové věže, odkud je opravdu nádherný výhled do okolí (aktuální ceník a web najdete tu). A když to srovnám s hradem Veveří, kde jsme byli nedávno, tak mě moc překvapila zachovalost a udržovanost interiérů i celého hradu. Takže pokud jste tu ještě nebyli, určitě doporučuji! :))

Hradní restaurace na prvním nádvoří nás moc neoslovila, je spíš takový bufet nebo jídelna, mnohem lepší je najíst se v některé restauraci v Nedvědicích. My byli spokojení v Pizzerii 16. V neděli jsme se vydali jen k rybníku v Suchém u Boskovic, kde je moc fajn koupání i přes tu spoustu lidí, kterou láká místní kemp.

Mějte se krásně a užívejte si léta! A pokud by vás zajímalo, kam se vydáme příště, koukněte na facebook nebo na instagram, kam přidávám fotky z výletů, ještě než se stačí objevit na blogu. :)) Evi

//foto moje ©gathermoments

Stejně jako vloni jsme se i letos vydali na další ročník festivalu Víno z blízka, který pořádá Nadace partnerství v Otevřené zahradě pod Špilberkem. Letos se malinko změnil koncept, některé večery jsou stejné jako ty loňské - neřízené degustace u vinařů z jedné obce nebo oblasti (na tom jsme byli my - vinaři z Pálavy). Část večerů je ale věnovaná duelům, což jsou řízené degustace dvou vinařů doplněné jejich výkladem. Proti sobě se postaví vzorky stejných odrůd doplněné nasnoubenými kanapkami a pijete vždy hned ze dvou skleniček.  :)

Když jsem na začátku června byla smutná, že celý červen i červenec se kvůli termínu odevzdání v práci nikam nedostanu, řekla jsem si, že léto si přece můžu užít i tak! Že můžu dělat tu spoustu věcí, kterou normálně dělám jen na dovolené. Více odpočívat, poznávat, jíst dobré jídlo a trávit více času s mými nejbližšími. Stačí jen chtít a nezoufat si na nedostatek času.  :))

A jaké jsou moje letní plány?

Jaké plány máte vy?

Protože na další delší výlet se chystám až v srpnu, probírám se fotkami a zážitky z Thajska. A jako takové shrnutí na závěr mám pro vás pár tipů, které byste v Thajsku určitě neměli vynechat! Místa, která se mi líbila nejvíce najdete v předchozích příspěvcích (koukněte sem) a dnes se s vámi podělím o tradiční nebo možná spíš netradiční aktivity. :)

1. NÁVŠTĚVA BUDDHISTICKÉHO CHRÁMU

Být v Thajsku a nepodívat se do chrámu? Nemyslitelné! Zujete si boty, pokud máte stejně jako já kraťase a tílko, tak si půjčíte "župánek" a jdete. A možná vám to bude stačit jen jednou, protože všechny chrámy jsou hodně podobné. 

Já do chrámů chodím moc ráda, jako by tam čas plynul pomaleji a tak nějak pohodověji...vždycky z nich sálá takový příjemný klid (tedy pokud nejsou zrovna zaplněné davem fotících se Číňanů se selfie tyčemi).

2. NAKRMIT SLONA A DÁT NAPÍT OPICI 

Ono se to nezdá, ale ti sloni jsou opravdu velcí jak sloni a opice drzé jak jinak než jako opice. Opice tu umí pít z flašky a klidně vám ukradnou z rukou jídlo. A taky prý koušou, když je chcete pohladit, tak jsem se od nich držela radši v uctivé vzdálenosti...Zato sloni jsou za kousek zeleniny moc přátelští a ochotně pózují!

3. PRAVÁ THAJSKÁ MASÁŽ

Tu údajně nejlepší a nejtradičnější dělají v bangkokském chrámu Wat Pho. My ji vyzkoušeli o několik bloků vedle, ale protažení jsme taky byli pořádně! Pokud si netroufáte na masáž celého těla, můžete vyzkoušet třeba jen masáž nohou přímo na ulici. Po celém dni chození v parném Bangkoku byla moc fajn! :))

V Brně doporučuji masáže v Tawanu v hotelu Barcelo (občas tu mívají různé akce a masáž se pak dá pořídit za půlku).

4. VÝLET NA TRADIČNÍ LONG TAIL BOAT

Výlety lodí zbožňuji. Jakékoliv velikosti a kdekoli...třeba i u nás na přehradě. Takže v Thajsku jsem nemohla vynechat tradiční long tail boat. A je to super zážitek! Jen musíte sedět tak nějak vyváženě, aby se loď nepřevrhla. Ale místní to většinou vyrovnávají kanystry s vodou. :))

5. THAJSKÉ JÍDLO, OVOCE A PITÍ 

Thajské jídlo je kapitola sama pro sebe, všechna jídla, co jsem tu ochutnala byla naprosto skvělá! Třeba takové Pad Thai, které dělají na každém místě malinko jinak. Nejlepší jsou samozřejmě ty z malých restaurací, kde neumí anglicky a sedí tam spousta místních. Koukněte, co si v Thajsku dává Anie k jídlu a jaké tam mají všechny možné druhy ovoce. 

A co si dát k pití? Za naprosto skvělou cenu tu pořídíte ovocná smoothie, která umixují přímo před vámi. Já si oblíbila hlavně to z červeného melounu. A bez toho abyste ochutnali nezralý kokos určitě nemůžete odjet! Mně teda vůbec nechutnal, měl takovou podivnou nezralou chuť, ale pijí to tu všichni a hlavně se s nimi všichni fotí! 

Užívejte si léta a pokud se někam chystáte, tak šťastnou cestu! Evi

//foto moje © gathermoments

Knížku Čtyři dohody určitě moc dobře znáte, já se k jejímu přečtení dostala až teď. V knihovně bylo vedle ní i pokračování - Pátá dohoda, tak jsem si půjčila rovnou obě. Knihy jsou zařazovány jako duchovní nauky hnutí New Age, někteří je zbožňují, jiní je zavrhují jako naprosté bláboly. A jak se líbily mně?

ČTYŘI DOHODY

Knížka tak trochu opakuje stále to samé dokola, ale četla se mi dobře a myšlenky v ní obsažené mě oslovily. Pomohla mi uvědomit si krásu každého dne a celého svého života a také to, že se zbytečně zaobírám a trápím naprosto nepodstatnými věcmi. A snad mi i pomůže k tomu, abych byla šťastnější a život si užívala více naplno. Musím říct, že dodržovat Čtyři dohody není úplně jednoduché (spíš je to sakra těžké) a vůbec se mi to nedaří tak, jak bych si přála. :)

Tady je krátké shrnutí toho, co mě  v knize zaujalo nejvíce:

První dohoda: Nehřešme slovem (miřme slovem přesně).
První dohoda říká: važme slova. Uvažujme nad tím, co říkáme, co mohou naše slova udělat s ostatními. Buďme přímější, zároveň však ohleduplní. Pokud mluvíme o lidech, kteří nejsou přítomni, říkejme pouze to, co obstojí i v jejich přítomnosti. Neubližujme, neponižujme, nevyhrožujme. Uvědomujme si, jakou moc máme nad svým okolím, ale i sami nad sebou. Nehřešit slovem znamená také nepoužívat slovo proti sobě. Změna způsobu, jakým zacházíme sami se sebou, nese i změnu způsobu, jímž zacházíme s jinými lidmi (zvláště s těmi, které nejvíc milujeme).

„Slovo je jako kouzlo – lidé ho používají jako černí mágové a bezmyšlenkovitě se navzájem zaklínají.“ Když vidíme děsivou moc slova (na příkladu Hitlera), musíme si uvědomit, jaká síla vychází z našich úst.


Druhá dohoda: Neberme si nic osobně. 
Druhá dohoda nás učí vnitřnímu klidu a odolnosti vůči manipulaci okolí. Když nás druzí pochválí, je nám skvěle. Když nás někdo zkritizuje, cítíme se pod psa. Zapomínáme na to, že člověk je bytost čistě sobecká a druzí tedy nedělají nic kvůli nám. Jestliže nás někdo chválí, znamená to nejspíše, že je dobře naložen a my jsme se mu pouze připletli do cesty. Stejně tak s kritikou. Nemá s námi nic společného, je pouhou ukázkou přemýšlení daného člověka.

„Nikdo nedělá nic kvůli vám. Jste obrazem toho druhého, vidí ve vás sebe, svou situaci, sny, názory. Buďte imunní vůči názorům a činům druhých.“

"Vezmeme-li si pochvalu či kritiku druhých lidí osobně, je to pouhá ukázka naší závislosti a manipulovatelnosti."

„I když se nějaká situace jeví jako osobní, i když nás jiní přímo urážejí, nemá to s námi nic společného.“ To, jak se vyjadřují ostatní, je v souladu s dohodami v jejich myslích. Pojímáním věcí osobním způsobem se stáváme snadnou kořistí.

„Ať půjdeme kamkoliv, nalezneme všude lidi, kteří nám budou lhát, a jak bude naše uvědomění růst, povšimneme si, že lžeme také sami sobě.“ Nečekejme, že nám lidé budou říkat pravdu, neboť sami sobě taky lžou. Lžeme ze strachu.

„Nemáme nikdy odpovědnost za činy druhých, neseme odpovědnost jen za ty své.“ S touto dohodou pak můžeme říkat ano či ne bez výčitek či žádat o cokoliv, co budeme potřebovat.


Třetí dohoda: Nevytvářejme si žádné domněnky.
Třetí dohoda radí: vraťme se k tomu, v čem jsme jako děti excelovali. Mluvme co možná nejjasněji, ptejme se a vyjasňujme. Pouze touto jedinou dohodou dokážete zcela změnit svůj život. Komunikujte s ostatními bez emocionálního jedu tak jasně, jak jenom dovedete, abyste se vyhnuli nedorozuměním, smutku a dramatům. Nevytvářejme si domněnku, že každý vidí život stejně jako my.

„Vytváření domněnek ve vztazích vede ke spoustě bojů, potíží a nedorozumění s lidmi, které údajně milujeme.“ V jakémkoliv vztahu si snadno můžeme vytvořit domněnku, že partner ví, co si myslíme, a není tedy třeba cokoliv říkat. Očekáváme, že bude dělat to, co chceme, protože nás dobře zná. A když se tak neděje, cítíme se zraněni.

„Předpokládáme, že ostatní myslí stejně jako my.“ A z toho důvodu máme strach být uprostřed jiných sami sebou. Protože se domníváme, že nás ostatní budou soudit, dělat z nás oběť, zneužívat nás a obviňovat, jako to děláme my sami. Ještě dříve, než nás mají příležitost zavrhnout jiní, zavrhneme se sami.

Čtyři dohody můžete vidět také jako divadelní představení s Jaroslavem Duškem (úryvky jsou i na Youtube) a zrovna dohoda Nevytvářejte si žádné domněnky je tu moc hezky ilustrovaná. :)


Čtvrtá dohoda: Dělejte vše, jak nejlépe dovedete.
Vždy dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete – ne více a ne méně než tak, jak to jde. Vaše činnost se mění od okamžiku k okamžiku. Bude vypadat jinak, když jste nemocní a když jste zdraví. Když děláme vždy vše, jak nejlépe dovedeme, neexistuje způsob, jak bychom to mohli posuzovat. A pokud sami sebe neposuzujeme, neexistuje důvod, proč bychom měli trpět vinou a trestat se.

„Nejsi zde proto, abys obětoval svou radost nebo život. Jsi zde proto, abys žil, abys byl šťastný a miloval. Dokážeš-li udělat to nejlepší, čeho jsi schopen, ve dvou hodinách, ale ve skutečnosti tím strávíš osm hodin, jen se unavíš, mineš vyvrcholení a nebudeš mít radost ze života.“

„Lidé se většinou uchylují k něčemu jen proto, že očekávají odměnu, a nikoliv proto, že by je takové jednání těšilo. – Proto nedělají vše tak, jak nejlépe dovedou.“ Lidé chodí do práce s myšlenkou na peníze, které dostanou. Ale máme-li doopravdy rádi to, co děláme, pak to přirozeně děláme lépe (nejlépe, jak dovedeme), bavíme se a necítíme frustraci. Začneme-li něco dělat, protože musíme, pak není možné, abychom to dělali tak, jak nejlépe umíme. Pak je lepší, když to neděláme vůbec.

PÁTÁ DOHODA

Pátá dohoda už mě bavila o trochu méně, i když bych řekla, že jde více do hloubky. Na začátku byly celkem stručně shrnuty Čtyři dohody a pak přišla ta pátá: Buďte skeptičtí, ale naslouchejte. Autor nás tu provází třemi různými světy, Peklo - první z nich opouštíme užíváním zásad Čtyř dohod a cesta končí ve třetím světě - v Ráji. Začínáme pochybovat o symbolech, které nás obklopují, nikomu a ničemu nevěříme, ani sami sobě. Veškerá poselství zpochybňujeme a hledáme skutečnou pravdu, která je za nimi ukrytá. Díváme se na svět otevřenýma očima a otevřenou myslí.

Čtyři dohody jsou oproti Páté dohodě jednodušší na pochopení a srozumitelnější.Vzhledem k tomu, že dodržovat Čtyři dohody není úplně jednoduché, tak toto už je pro mě úplně nepředstavitelné. Připadá mi, že Pátá dohoda se v mnohém opakuje a spíš než aby dohody vysvětlovala na příkladech, tak jinými slovy pořád dokola omílá to samé. Můj dojem ze čtení také hodně kazila spousta překlepů, na tolik chyb jsem ještě v žádné knize nenarazila. 

Myslím, že jako nakopnutí ke změně uvažování o životě jsou obě knihy fajn, ale nakonec si stejně každý tu svojí cestu musí najít sám. :)

Četli jste Čtyři dohody nebo tu Pátou? Jaký na ně máte názor?