V Dubaji jsme strávili jeden celý den při cestě z Prahy do Bangkoku. Z Prahy jsme přiletěli pozdě v noci, zbytek noci strávili na letišti (objevili jsme tu moc pohodlné sedačky:) a ráno vyrazili do města. Vízum do Spojených arabských emirátů bylo zrušeno v březnu 2014, takže jsme jen dostali razítko do pasu a bylo to.
Metro tu jezdí přímo z letiště, je plně automatizované, takže bez řidiče, a není vůbec drahé. Za celodenní jízdenku, kterou jsme využili i na tramvaj a autobus jsme dali za osobu 20 AED (asi 140 Kč) plus 2 AED za kartičku.
Nejprve jsme vystoupili na zastávce Dubai Mall, asi kilometr dlouhým klimatizovaným nadchodem jsme prošli až do obrovského nákupního centra s akváriem a podzemním vstupem do nejvyšší budovy světa Burj Khalifa. Protože jsme tu byli brzo a některé obchody byly ještě zavřené, cestou jsme mohli obdivovat zavřené obchody, které byly sice zavřené, ale jinak tu bylo všechno zboží vystaveno a obchod nebyl nijak zavřen. Když tu za krádeže sekají ruce, tak si to asi každý dvakrát rozmyslí.
Dubai Mall s více jak 1200 obchody je největším nákupním centrem na světě. Před budovou se nachází bazén s fontánou, která je prý největší "zpívající" fontánou na světě. Bazén zrovna čistili potápěči, vůbec všude v Dubaji pořád někdo něco čistil, leštil nebo vytíral. U vstupu do metra leštili madla, obchodům zase výlohy...jsou tu čistotou úplně posedlí. I žvýkat žvýkačky je tu zakázáno.
Pokračovali jsme metrem a tramvají až na pobřeží a dál pěšky a autobusem k hotelu Burj Al Arab, který určitě moc dobře znáte. Hotel ve tvaru plachetnice s tenisovým kurtem nad mořskou hladinou je jediným sedmihvězdičkovým hotelem na světě, podívat se do něj můžete jen pokud se tu ubytujete nebo si zajdete do restaurace. A protože to není nic levného, tak jsme se na Burj Al Arab podívali jen z veřejných pláží - jedné vzdálenější a jedné přímo vedle hotelu.
Taková normální dubajská silnice:
Večer už jsme se jen přesunuli zpět k Burj Khalifa na fontánové představení. A pak už nás čekal odlet do Bangkoku a 14 denní pobyt v Thajsku. Všechny články o Thajsku najdete pod záložkou Cestování tady.
Dubaj je taky městem superlativů a kuriozit, kromě nejvyšší budovy na světě, největšího obchoďáku, nejluxusnějšího hotelu a největší zpívající fontány tu mají i nejdelší vlakový systém, který neřídí člověk, nejvýše položený výtah na světě, klimatizované autobusové zastávky (opravdu! vlezli jsme do ní), dva automaty na zlato a policie jezdí v autech, jejichž pořizovací cena je někde mezi 8 a 30 miliony korun.
Jinak musím říct, že mě Dubaj nějak moc nenadchla. Město vystavěné v poušti je sice čisté, ale není tu moc co dělat a ani tu nejsou tu žádné památky, kde by se tu taky od roku 1966 vzaly (je tu pevnost z roku 1787 a přístav Dhow Warfesc z roku 1830, abych jim zase úplně nekřivdila, jinak je to město čistě moderní). Možná tak na all inclusive dovolenou v hotelu je to tu na jaře nebo na podzim (v létě se tu nedá vedrem vylézt ven) fajn, ale při delším pobytu bych se tu asi nudila, jeden byl tak akorát! :)
A ještě Dubaj z ptačí perspektivy při odletu do Prahy:
Mějte se krásně! Evi
Dneska se vám chci pochlubit, jaký krásný balíček od Manufaktury s růží a vřídelní solí jsem vyhrála na blogu Angel Ispiration u Lucky. Jeho cesta ke mně byla trnitá, nejprve se mi ho z pošty nepokusili ani doručit, natož nechat upomínku ve schránce a tak se vrátil zase zpátky k Lucce. Ta byla ale tak moc hodná, že mi ho poslala znovu a tentokrát už vše klaplo na výbornou. Dostala jsem tělové mléko, růžovou vodu a krém na ruce od Manufaktury a nádherně vonící mýdlo Happy Friday. A protože podmínkou výhry bylo napsání recenze na produkty od Manufaktury, tady je! :)
Tělové mléko s růží a vřídelní solí jsem si zamilovala, ačkoli jsem se vůně růže trošku bála, protože mám raději svěží a méně sladké vůně. Ale toto mléko opravdu příjemně voní, je lehké, krásně se roztírá, ale zároveň dostatečně hydratuje. Skvělá je taky růžová voda, kterou teď používám ráno a večer namísto meduňkové a levandulové vlastní výroby, která mi už došla. Jen má trochu zvláštní parfemaci, nejspíš to bude tou vřídelní solí. Pleť jemně dočistí a je příjemná.
Krém na ruce malina je na mě svou vůní celkem sladký, ale věřím, že milovníci sladkých vůní z něj budou nadšení. I tak ho ale na ruce ráda používám, rychle se vsákne, ale zároveň i dobře hydratuje.
Stylově zabalené mýdlo Happy Friday s citronovou trávou vonělo jen jsem začala rozbalovat krabici. Happy Friday je španělská firma, ale mýdlo bylo vyrobeno až v Thajsku. Přišlo mi krásně zabalené ve stylovém cestovním pouzdru a dá se používat na celé tělo. Dosud jsem zkoušela jen různé sprchové gely, ale teď dám asi šanci i tuhým mýdlům, ta vůně je opravdu neodolatelná.
Ještě jednou moc děkuji Lucce za krásnou výhru! Zkoušeli jste někdy něco od Manufaktury? Mně je na této značce moc sympatické to, že je ryze česká a netestuje na zvířatech! :)
Mějte se krásně! Evi
//foto moje © gathermoments
V sobotu jsme vyrazili na slavnosti chřestu do Ivančic kousek od Brna (děkuji za pozvání portálu Zomato.cz, kde můžete hodnotit restaurace a můj profil na Zomatu najdete tu). Dokud jsem si vloni nepřečetla reportáž holek z blogu Samé dobré věci, neměla jsem o této akci ani tušení. A tak mě překvapilo, že se letos konal už 21. ročník! Nicméně mezi lidi se věhlas této akce stačil rozšířit a tak i přes nepřízeň počasí tu bylo návštěvníků opravdu hodně. U vstupů se tvořily dlouhé fronty, hlavní restaurační stan byl naplněný k prasknutí a některé restaurace už kolem půl třetí neměly návštěvníkům co nabídnout.
Všechno jídlo, které jsme vyzkoušeli bylo moc dobré. Nejprve jsme si dali pečený brisket s plněnou raviolou, máslovým chřestem a omáčkou demi-glace od restaurace Dobrá chvíle.
Jako hlavní chod jsme vyzkoušeli hovězí burger s chřestem a holanskou omáčkou od restaurace Mosilana, který byl opravdu vynikající. Skvěle ochucený a jejich domácí housky opravdu nemají chybu!
Těšili jsme se na dezert od La Bouchée: chřest připravený sous-vide v cukru, doplněný farmářským ovčím sýrem, prachem ze slaniny a malinami, ale ten už bohužel nebyl. :( Tak jsme si za zbylé tolary dali ještě chřestový krém od hotelu Ryšavý a ve vinařské zóně degustační vzorky. Jen už na nás nezbyly skleničky s letošním datem a museli jsme si vystačit s těmi loňskými.
Musím říct, že prezentace některých restaurací na mě působila trochu neprofesionálně. Když se kuchaři obléknou do stejnokrojů, hned to působí mnohem lépe. Restaurace Dobrá chvíle měla svoji nabídku na ukázku krásně naservírovanou, La Bouchée měla alespoň fotky, ale třeba Bohéma měla jen názvy jídel a někdy jsem opravdu nevěděla, co si pod názvy představit. Také způsob servírovaní na plastových talířcích jídlu ubírá na exkluzivitě, misky z palmových listů vypadají mnohem lépe.
Nicméně akce je to příjemná a kdyby celé odpoledne nepršelo, určitě bychom zvládli ještě výlet na dvě ivančické rozhledny. Více info o akci najdete na jejich webu nebo facebooku tu.
Festivalů jídla a vína je v poslední době opravdu spousta a já musím říct, že mě moc baví! Navštívili jste někdy některý?
Nicméně akce je to příjemná a kdyby celé odpoledne nepršelo, určitě bychom zvládli ještě výlet na dvě ivančické rozhledny. Více info o akci najdete na jejich webu nebo facebooku tu.
Festivalů jídla a vína je v poslední době opravdu spousta a já musím říct, že mě moc baví! Navštívili jste někdy některý?
Mějte se krásně! Evi
//foto moje © gathermoments
Po fotkách z Ko Samui, Ao Nang, Phi Phi, Phuketu a Bangkoku se pomalu dostáváme až na závěr naší cesty. Poslední den našeho pobytu v Bangkoku jsme se vydali na výlet do Ayutthayi. Výlet jsme si koupili u cestovní kanceláře vedle našeho hotelu v Bangkoku a vyšel nás na 500B za osobu. Do Ayutthayi se dá dostat levně i vlakem, problémem pak ale jsou přesuny mezi jednotlivými památkami, kdy můžete využít místní tuktuky nebo si půjčit kolo a nakonec vás nejspíš výlet vyjde podobně jako ten organizovaný (záleží, jak jste zběhlí ve smlouvání:). My měli v ceně dopravu tam i zpět, prohlídku 6 chrámů s moc milou průvodkyní Thajkou, která měla úžasně roztomilou výslovnost, a oběd.
AYUTTHAYA
Ayutthaya je zaniklé město, které bylo v letech 1350 - 1767 centrem siamského království v dnešním Thajsku, v roce 1767 však byla Ayutthaya vypleněna nájezdníky z Barmy, město bylo po 14 měsíčním obléhání dobyto a srovnáno se zemí. Centrum království se pak přesunulo do města Thonburi a poté do Bangkoku. Dnes je Ayutthaya zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a je jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí v Thajsku. V celém městě se nalézá velké množství nákladných staveb a více než 400 buddhistických klášterů. Velká část z nich byla zničena během plenění v roce 1767, některé však byly v nedávné době obnoveny.
WAT YAI CHAI MONGKHON
Jako první jsme navštívili chrám Wat Yai Chai Mongkhon, nachází se totiž mimo vlastní centrum města. Kolem impozantního čedí jsou seřazeny řady soch Buddhů zahalených v zářivě oranžových plátnech. Součástí areálu je také menší socha ležícího Buddhy, vlastní chrám a obydlí mnichů.
WAT PHRA MAHATAT
Další zastávkou byl rozlehlý Wat Phra Mahatat, jehož hlavní atrakcí je hlava Buddhy zarostlá v kořenech stromu. Nachází se tu ale celá řada dalších staveb a torza soch, které jsou většinou bez hlavy.
WAT PHU KHAO THONG
U Wat Phu Khao Thong nás upoutalo hlavně impozantní vysoké bílé (i když trochu špinavé) čedí. Uvnitř se nachází malá svatyně. Vlastní chrám je pak umístěn kousek vedle a je plný soch Buddhů z různého materiálu a v různých provedeních.
WAT LOKAYA SUTHARAM
Z Wat Lokaya Sutharam zbyla vlastně jen socha ležícího Buddhy, budova která ho chránila lehla popelem při nájezdu Barmánců. Buddha je 37 m dlouhý a 8 m vysoký a je čtvrtou největší sochou ležícího Buddhy v Thajsku.
WAT PHRA SI SANPHET
Chrám byl založen ve 14. století a zpočátku plnil i funkci královského paláce a sídla. Nachází se tu tři velké čedí s ostatky králů a mnoho dalších staveb kolem. Ve 20. letech 20. století tu začaly první rekonstrukční práce a postupně byly kompletně zrekonstruované všechny tři čedí, ostatní ruiny jsou pouze zakonzervované. U vchodu se nachází rekonstuovaný model pro představu, jak chrám vypadal v době své největší slávy. Musím říct, že zážitek to byl i tak. Thajské stavby jsou opravdu impozantní a úplně jiné než ty evropské.
V blízkosti toho chrámu se nachází chovná stanice slonů, na kterých se můžete projet (za 400B/15 minut) nebo si za 50B koupit kyblík plný okurek a různé kořenové zeleniny a slony nakrmit. Dělají tu také sloní představení. Nám už moc času nezbývalo, tak jsme si slony jen vyfotili a jeli zpátky do Bangkoku.
Doufám, že se vám thajská série líbila! Já už pomalu plánuji, kam bych jela příště. :) Všechny články o Thajsku najdete pod záložkou Cestování tady.
VŠECHNY MÉ ČLÁNKY O THAJSKU:
- Thajsko: úvod
- Ko Samui: Maenam beach
- Ko Samui: výlet do Ang Thong
- Krabi: pláž Ao Nang
- Krabi: výlet lodí na Railey Beach
- Phi Phi: ostrov Ko Phi Phi Don
- Phi Phi: ostrov Ko Phi Phi Leh, zátoka Pi Leh Bay
- Phi Phi: zátoka Maya Bay
- Phuket: Kata Beach
- Bangkok: Khao San Road, květinový trh a hotel Dang Derm
- Bangkok: chrám Wat Pho
- Ayutthaya
- Let s Emirates: Praha-Dubai-Bangkok
- Thajsko: 5 tipů, které určitě nevynechat
//foto moje © gathermoments
Protože cestuji celkem často na krátké víkendové pobyty nebo jednou za čas na ty delší, řekla bych, že už mám balení celkem v malíčku. Mám doma napsanou sadu seznamů - na kratší a delší pobyty, které průběžně vylepšuji a doplňuji. A tak když se potřebuji rychle někam sbalit, jen vytáhnu seznam a nemůže se mi stát, že bych něco zapomněla. :)
A tady už je můj univerzální seznam...třeba někoho inspiruje (a mně se bude hodit, až nebudu moci najít ten papírový. :)
ZÁKLADNÍ VĚCI
- kufr/batoh - na 14 dní v Thajsku jsem si koupila batoh s obsahem 30 l v Lidlu za 199 Kč, vypadal celkem bytelně, cestu přežil, velikostí taky bohatě stačil...a za tu cenu!
- menší batoh/taška - na výlety na místě, osvědčila se mi plátěnka nebo malá kabelka přes rameno
- pas/občanka - pozor na kontrolu platnosti, do některých zemí vás pustí jen s pasem platným už nějakou dobu a nějakou dobu po návratu, je také dobré mít kopie dokladů vytištěné s sebou a nahrané v emailu
- vytištěné letenky, jízdenky, potvrzení o ubytování apod.
- knižní průvodce, mapy - nejen papírové, nezapomeňte stáhnout mapy do mobilu, když jsme pak bloudili, GPS se hodilo :)
- zápisník a propisku - to vozím vždy, abych si mohla zapisovat, co jsme který den dělali a nezapomněla, jak se to které místo jmenovalo
- cestovní pojištění, peníze, platební karty - celkem vychytané jsou cestovatelská ledvinky, které se nosí nenápadně pod oblečením, ale také jsme bez nich přežili a okradeni jsme nebyli
- mobil, nabíječka
- foťák - svou zrcadlovku vozím všude, pokud jedeme někam k moři mám ještě od rodičů půjčený malý podvodní kompakt, nabíječka, rezervní karta
- deštník nebo skládací pláštěnka
- antibakteriální gel na ruce
- lékárnička: náplasti, obinadlo, špunty do uší, léky - před odjezdem do Thajska jsme si došli na očkování, s sebou jsme měli dvoje 3 denní antibiotika, ercefuryl proti průjmu, paralen, ibalgin, podle cílové destinace ještě repelent
- jídlo - svačina na cestu a nějaká čokoláda nebo hroznový cukr na zahnání hladu na výletech
- ručník - malý ručník vozím jen někdy, záleží na typu ubytování
OBLEČENÍ
Oblečení se samozřejmě liší podle roční doby a počasí. Na cestu si ale vždy beru velký bavlněný šátek, který můžu používat jako šátek, pareo, osušku nebo deku na piknik. Hlavně při přechodech z klimatizovaných prostor je fajn, opravdu perfektně univerzální kousek. Taky mám s sebou vždycky jeden pár teplejších ponožek do autobusu nebo letadla, kde mi bývá chladno.
Pak se snažím si vzít oblečení, které se dá co nejvíce vrstvit a například místo jednoho tlustého svetru si vzít jeden tenčí a jedno tričko s dlouhým rukávem.
Oblečení se samozřejmě liší podle roční doby a počasí. Na cestu si ale vždy beru velký bavlněný šátek, který můžu používat jako šátek, pareo, osušku nebo deku na piknik. Hlavně při přechodech z klimatizovaných prostor je fajn, opravdu perfektně univerzální kousek. Taky mám s sebou vždycky jeden pár teplejších ponožek do autobusu nebo letadla, kde mi bývá chladno.
Pak se snažím si vzít oblečení, které se dá co nejvíce vrstvit a například místo jednoho tlustého svetru si vzít jeden tenčí a jedno tričko s dlouhým rukávem.
- kabát nebo bunda, případně svetry - podle počasí
- tílka, trička s krátkým/dlouhým rukávem - podle počasí a počtu dní
- letní sukně, kraťasy, plavky, šaty/zimní čepice, rukavice, šála
- spodní prádlo, košilku na spaní
- obuv - podle počasí a účelu
- sluneční brýle, klobouk
 |
| menší verze na kratší pobyty |
 |
| kosmetika na delší pobyt |
KOSMETIKA
U kosmetiky se mi osvědčily odličovací ubrousky a malá cestovní balení 50 ml lahviček, která se dají doplňovat. Před cestou si vždycky přeliji sprchový gel a šampon, co zrovna používám, a nemusím nakupovat nové miniaturky.
Skvělá je taky průhledná plastová taštička z papírnictví (asi za 9 Kč) namísto igelitového zip sáčku na tekutiny na palubu letadla.
- kartáček a pasta na zuby
- odličovací a čistící ubrousky, papírové kapesníky
- pleťový krém, sudocrem, bambucké máslo na rty - vše přemístěné do menších kalíšků
- cestovní balení deodorantu, sprchového gelu, šamponu na vlasy
- cestovní balení opalovacího krému a krému po opalování (místo tělového mléka)
- kančí kartáč na vlasy, pinzeta, zrcátko, pilník, kleštičky na nehty (nůžky se na palubu brát nesmí), holítko
- dekorativní kosmetika: BB krém, korektor, tužka na oči, řasenka, někdy i tvářenka a kabuki štětec - na cesty toho víc nepotřebuji :)
Jakou metodu balení na cesty používáte vy? Taky si píšete seznamy? A co na vašem seznamu nesmí chybět?
Mějte se krásně! Evi
//foto moje © gathermoments
.jpg)
