Velké kouzlo od Elizabeth Gilbert mě docela zklamalo. Najdete tam pár tipů, jak pracovat s kreativitou, ale pokud jste už pár motivačních knih na toto téma četli, nevím, jestli vás tahle bude bavit. Nicméně se mi líbila myšlenka, že aby člověk zvládl něco vytvořit, nemusí být rozervaný a nešťastný.

**

Dneska bych vám ráda napsala něco málo o mé milé spolupráci s eshopem Helveti.cz. Oslovili mě s nabídkou, abych si u nich vybrala hodinky, a tak jsem do obchodu nakoukla a na první pohled mě zaujaly dvě značky: dánská značka Bering a německá Boccia. Obě nabízí hodinky minimalistického a jednoduchého designu, což je něco přesně pro mě. Rozhodovala jsem se mezi dvěma favority, u hodinek Boccia Titanium se mi moc nelíbilo logo, hlavně font a taky to, že je celkem výrazné. Nakonec tedy zvítězily hodinky Bering 11139-404 v jednoduchém unisexovém designu s bílým ciferníkem a koženým černým páskem. 

Minulý víkend jsem se pustila do sušenek. Už dlouho jsem chtěla zkusit ty levandulové, i když recept mi padl do oka na sušenky bazalkové. Nakonec jsem pekla podle blogu Laskominy od Maryny a tohoto receptu na bazalkové máslové sušenky, jen jsem si tu bazalku vyměnila za levanduli. A místo vykrajovátka použila skleničku na víno. 

Z města Hoi An (reportáž z Hoi An najdete tady) jsme vyrazili hned ráno objednaným autem na nádraží v Da Nang. Kvůli koloně na mostě to už vypadalo, že vlak nestihneme, nakonec se ale kolona rozjela a na nádraží jsme přijeli s půl hodinovou rezervou (původně byla něco přes hodinu). Lístky na vlak měly QR kódy a kontrolovali je čtečkou, takže odbavování pěkně odsýpalo.

Město Hoi An ve středním Vietnamu bylo dalším cílem, přesunuli jsme se sem sedmý den našeho pobytu (přehled a itinerář naší cesty najdete v tomto článku). Pokud byste se do Hoi Anu taky chystali, doporučuji zkouknout sérii Kamu ve Vietnamu, kde zjistíte, co všechno nutně musíte ve středním Vietnamu ochutnat.

Abych svůj zero waste přístup dotáhla dál, říkala jsem si, že by bylo fajn začít se mýt tuhými mýdly i ve sprše. Jediný problém byl, jak mýdlo umístit do našeho sprchového koutu tak, abych ho nemusela věčně honit po podlaze. A tak jsem započala průzkum sítěk na mýdlo. V živé paměti dosud mám ty plastové nechutné síťky, co visely na umyvadlech u nás na základce. To tahle od mýdlarny Š.Iva, tahle z Čarovného mlýna nebo tahle bytelná sisalová z HNST.ly je jiná liga. Ty jsem si u nás dokázala představit. :))

A když jsem na síťky tak koukala, napadlo mě, že bych si nějakou mohla vyrobit. V knihovně jsem si půjčila knížku o Síťování, a pak jsem zjistila, že to, co dělám já je vlastně technika macramé neboli drhání a o té je toho na internetu spousta! Koupila jsem si lněný provázek za 30 Kč a do hodiny měla hotovo. Tak pokud řešíte stejný mýdlový problém a taky byste si rádi zasíťovali, mám pro vás návod. :))  Inspirovalo mě hlavně tohle video, jen ty uzlíky jsem dělala jednodušší. A když vás to chytne, můžete si pak vyrobit rovnou i síťovku!

• lněný provázek
• metr
• nůžky

5. Jakmile máte tři řady uzlíků, je potřeba svázat k sobě boční provázky. Na dvou provázcích, co zbyly na kraji, jsem udělala uzlík. Tímto máme hotové dno.
6.-8. A pak už jsem postupovala pořád stejně, vždycky na přeskáčku jsem dva provázky svázala k sobě.


9.-10. Až byla síťka dlouhá tak, jak se mi hodilo - cca 15 cm, uvázala jsem poslední řadu uzlíků, pořádně utáhla a přebývající provázky ustřihla.
11.-12. Pak už stačí jen posledními oky provléknout provázek na pověšení, uvázat poslední uzlík a síťku naplnit. :)) Návod na výrobu mýdla za studena nadete tady.