Do Beskyd jsme vyrazili tak trošku z donucení, manžel totiž dostal v práci ke třicetinám poukaz na víkendový pobyt v penzionu Na Mlýně v Kozlovicích, tak jsme si výlet prodloužili o dva dny a vyrazili už ve středu. Navíc jsme tu ani jeden nebyli v létě, vždycky jen v zimě lyžovat, tak jsem byla zvědavá, jak moc je to v létě v Beskydech jiné.
Naše první zastávka na cestě byla na oběd v Olomouci. Vybrali jsme si Konvikt a nezklamal, moc dobré to bylo! Autorkou interiéru je Denisa Strmisková stejně jako u hostelu a kavárny Long Story Short, kde jsme se zastavili na kafe. Zahrádku tu mají vážně kouzelnou a doufám, že se tu někdy i ubytujeme!
Po procházce městem jsme zastavili ještě na Svatém kopečku, uvnitř zrovna probíhá rozsáhlá rekonstrukce, tak toho z barokní výzdoby baziliky Navštívení Panny Marie moc vidět nebylo.
První noc v Beskydech jsme strávili v hotelu Čeladenka a byla to paráda. Bydleli jsme v jednom z horských domů, takže ne přímo v budově hotelu. A co můžu doporučit, tak naprosto skvělou večeři a snídani! Ke snídani tu měli i moje milované caprese a frgály! :))
Ve čtvrtek jsme se po snídani zašli podívat na kapličku svatého Cyrila a Metoděje, která je u silnice přímo pod hotelem. Hned vedle kapličky je pramen Cyrilky, kam si jezdí hodně lidí napouštět vodu, ta je tu vážně moc dobrá.
Po doplnění zásob pití jsme vyrazili na vyhlídku u hotelu Martiňák. Zaparkovali jsme v údolí Čeladenky u rozcestníku Kociánka, po modré a červené došli k hotelu a pak okruhem zase zpátky po žluté a zelené. Celkem asi 8,5 kilometrů, takže takový kratší výlet.
Po vycházce jsme se stavili ještě v Kovárně v Čeladné na kafi a dortíku. Rekonstrukce i přístavba je moc povedená, autorkou interiéru je Romana Mališ Bílková, studio RMBA.
Po kafíčku jsme zamířili na Satinské vodopády, kde bylo moc příjemně. Možná až trochu zima, tak jsme se pod vodopádem ani nevykoupali. Zaparkovali jsme na odbočce z cesty k hotelu Petr Bezruč, ale pokud byste byli líní, dá se autem dojet až skoro k vodopádům a sejít jen poslední úsek cesty do údolí. Rozcestník Satina - u korýtka je taky oblíbeným výchozím bodem pro výšlap na Lysou horu, dá se tu pohodlně zaparkovat. Lysou jsme tentokrát vynechali, necháme si to na jindy, až nebudu 2v1. :))
Další noc jsme strávili v hotelu Praha v Novém Jičíně hlavně proto, že v Čeladence měli volnou noc jen jednu. Na fotkách mě zaujala hlavně secesní kavárna, hotelové pokoje byly přistavěny později a i když jsou zrekonstruované, ještě by to trochu chtělo. Třeba chodby se socialistickými ocelovými zárubněmi a původními dveřmi by si taky zasloužily trochu péče.
Večer v Novém Jičíně nebyla ani noha (prý byli všichni na Colours v Ostravě), přes den jsme už nějaké lidi potkávali. Na náměstí tu mají parádní podloubí a taky renesanční a barokní domy, hlavně Stará pošta s dvojitou renesanční lodžií je moc pěkná. Jen škoda, že věž kostela Nanebevzetí Panny Marie není přístupná, musel by tam být super výhled. My jsme omrkli ještě Žerotínský zámek a pak se vydali dál.
Další zastávkou byl Štramberk. Zaparkovali jsme u základní školy (parkovné na den 50 Kč) a přes Národní sad se vydali na Bezručovu vyhlídku. Ta mě trochu zklamala, protože je už hodně zarostlá stromy, tak toho ze Štramberka moc vidět není.
Přímo naproti vyhlídce je ale volně přístupná jeskyně Šipka, která Štramberk proslavila. V roce 1880 tu totiž Karel Jaroslav Maška našel spodní čelisti neandrtálského dítěte a další předměty z doby bronzové, území pak bylo vyhlášeno národní přírodní památkou jako nejstarší dosud objevené sídlo člověka na území Česka. Z původní bohaté krápníkové výzdoby jeskyně ale nic nezbylo, lidé ji zničili lidmi krátce po jejím objevení.
Štramberk je moc pěkné městečko plné historických roubenek a prostoupené vůní (pro někoho možná i smradem :)) Štramberských uší. Jen s jídlem to tu není žádná sláva, ale naštěstí to jistí ty uši. Pokud si chcete dát plněné čerstvé, tak doporučuji ty v pekárně U Káči na náměstí u kostela, kde je plní opravdickou šlehačkou a ještě můžete pozorovat výrobu. Ty u schodů z Trúby jsou sice za půlku, ale naplní vám je "šlehačkou" ve spreji a o těch s podivným krémem z cukrárny na náměstí ani nemluvím.
Určitě si taky vyšlápněte na hrad a trúbu, odkud je krásný výhled na město s horami v pozadí.
Nás tady stihla docela velká bouřka, tak jsme se rovnou jeli ubytovat do penzionu Na Mlýně v Kozlovicích. Celkem jsme tu měli pobyt na dvě noci, vyzkoušeli jsme i saunu v dubových sudech. Součástí areálu je taky malý skanzen se zařízenou světnicí, dílnou kováře a koláře, funkčním náhonem a mlýnským kolem.
V sobotu jsme měli naplánovaný výlet na Pustevny. Že to nebyl moc dobrý nápad nám začalo být jasné, když na webu Prostřední Bečvy postupně ubývala parkovací místa, až se ustálila na nule. Vyřešili jsme to nakonec tak, že jsme zaparkovali právě v Bečvě a nahoru vyjeli autobusem. Nahoře bylo lidí strašně moc, ale za odbočkou na stezku Valašku a cestou na Tanečnici skoro nikdo.
Původně jsme tedy měli v plánu zaparkovat nahoře na Pustevnách a dojít na Radhošť a zpátky. Nakonec jsme cestou od Tanečnice zkusili i novou atrakci - stezku Valašku. Výhledy jsou tu krásný, jen těch lidí tu bylo vážně mraky.
Protože jsme ale museli sejít ještě dolů do Bečvy k autu a abychom stihli večeři na ubytování, došli jsme pak už jen k Radegastovi (to teda byla taky trochu jak procházka po Václaváku, ale cestou krásná vyhlídka) a odtud sešli dolů do Bečvy. To už byla jiná trasa, nepotkali jsme totiž vůbec nikoho. Jen spoustu keřů obsypaných velikými borůvkami!
A najednou tu byla neděle...Ty dovolené vždycky tak strašně rychle utečou! Dopoledne jsme vyrazili na hrad Hukvaldy, které mě překvapily tím, že na to, že je to zřícenina, tak toho stojí celkem hodně. Zaparkovali jsme u vjezdu do obory v Měrkovicích a prošli se oborou nahoru k hradu. Zrovna tu probíhalo obléhání hradu - bitva o Hukvaldy, takže zase mraky lidí, stánky, šermíři a rány z děla. Pak začalo pršet, tak jsme v pláštěnkách vyrazili zpátky k autu a na oběd.
Na oběd jsme se stavili v Rekovicích, byli jsme tu totiž už před dvěma roky na podzimní svatbě kamarádů a bylo to tam kouzelné! Podzimní světlo spolu s barevnými stromy...prostě nádhera. Tehdy jsme si udělali výlet na Velký Javorník a ochutnali tradiční halušky a kontrabáš v hospodě u Janíka. Článek plný fotek najdete tu.
Tentokrát jsme si dali bramborové placky a batátové halušky, k tomu ještě výbornou kyselicu a nezapomněli jsme ani na dezert. Pečená hruška a brownies bylo taky moc dobré. Akorát nám to vyšlo, že přestalo pršet a mohli jsme vyrazit dál.
Poslední zastávka před cestou domů jsme měli ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. V dřevěném městečku zrovna probíhaly Dny řemesel a setkání kovářů. My dorazili hodinu a půl před zavíračkou, takže lidí už tolik nebylo, navíc bylo po dešti. A kromě roubenek i se zařízenými interiéry jsme viděli i štípání šindelů nebo tradiční výrobu kol.
Ještě pár tipů na výlety, které jsme už nestihli:
- Dolní oblast Vítkovice (tam zrovna probíhal festival Colours, tak třeba příště :))
- exkurze do výroby Marlenky a pohankového mlýna Šmajstrla
- zbytek Valašského muzea - Mlýnská dolina, Valašská dědina; Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm
- výšlap na Lysou horu
- Soláň a procházky po hřebeni
- vodopády Bučacího potoka
- pramen Smradlava
- vodní nádrž Šance, vodní nádrž Morávka
- zřícenina hradu Starý Jičín
- muzeum Tatry v Kopřivnici
- města Frýdek-Místek, Příbor
A pokud budete hledat místo, kde se dobře najíst, doporučuju mrknout do Gastromapy Lukáše Hejlíka, ať už na webu nebo v aplikaci. Já si taky ráda googlím cestovatelské články na ostatních blozích, kde často najdu parádní tipy. Třeba u Olomouce jsem tipy sbírala tady.
A pokud byste rádi slevu na cestování, můžete využít následující odkazy: pro slevu 15 dolarů na ubytování nad $30 na Booking.com, objednejte přes tento odkaz. A pokud máte radši Airbnb a zaregistrujete se přes tento odkaz, dostanete 725 Kč na vaši první cestu, já dostanu 375 Kč a budu moci zase někam vyrazit. :))
Kde se vám v Beskydech nejvíc líbilo?
Mějte se krásně! Eva
//foto moje © gathermoments
2 komentářů
Evi, moc krásná reportáž o mém oblíbeném kraji ( jezdívali jsme do Příbora ke známým ). Ráda k tobě nakukuji a tohle je opravdu hodně výživné. Navíc mám radost, že čekáte miminko. Ať jste - dítě i maminka - zdraví.
OdpovědětVymazatUrčitě si to tu znova přečtu a prohlédnu.
A ty ,,uši,, ze Štramberka - nikdy jsem neviděla, že by je někdo plnil, čímkoli. Byly suché.
Moc zdravím z N. Jiřina
novatrvalkadahlia.blog.cz
Jiřinko, moc děkuji za krásné přání. Já plněné uši taky do teď neznala, asi místní specialita. :)) Krásný zbytek léta přeji!
VymazatMoc děkuji za všechny komentáře a připomínky, všechny poctivě čtu :))
Psát mi můžete i na email sem (klik)