27. 9. 2015

MASTICHOVÉ VESNIČKY /JIŽNÍ CHIOS


Cestou na jih ostrova jsme potkávali množství vesniček, pro které je sběr mastichy tradicí. Vznikly ve středověku jako místo pro obyvatele, kteří produkovali mastichu a potřebovali se chránit před nájezdy pirátů. V jižní části Chiosu se nachází 24 vesniček, kde mastichu sklízejí a zabývají se jejím zpracováním.

Všechny vesnice byly postaveny podle jednotného principu. Domy na obvodu měly okna a dveře orientovány dovnitř a sloužily tak zároveň jako hradby. Dovnitř vedly jen dvě brány a v každém rohu stály pozorovací věže. V centru bývala kamenná věž, která v případě útoku nepřátel sloužila jako úkryt pro obyvatele. Uličky byly velmi úzké a mnoho z nich bylo slepých, takže se útočníci nemohli tak snadno dostat do věže, která byla srdcem vesnice.

Domy ve vesnicích jsou postaveny z kamene, v přízemí byly umístěny stáje a skladovací prostory pro zemědělské produkty, zatímco skutečná rezidence se skrývala v nejvyšším patře.  Za doby Janovanů, a později během turecké okupace, nesměl nikdo do jižní oblasti ostrova vstoupit. Tato izolace vesničanům dovolovala udržet tradiční hodnoty a zvyky, každá vesnice tvořila vlastní svět. To vysvětluje, proč každá sousední vesnice měla svůj vlastní dialekt, kroje a zvyky. Nejzachovalejší jsou ty, které nebyly výrazně poškozeny při zemětřesení v roce 1881. Jsou to vesničky: Pyrgi, Mesta, Olimpi a také Vessa, Kalamoti a Elata. Mně se nejvíce líbilo právě v Pyrgi a Mestě, které vám dneska představím blíže. :))


MASTIX, MASTICHA
Mastix nebo taky masticha je pryskyřice získávaná nařezáním kůry keře řečíku lentišku. Pryskyřice, která vytéká z řezů, se sbírá, suší a dále zpracovává. Využívá se zejména pro vonný dech a bělící účinky na zuby, vyrábí se z ní zubní pasty, žvýkačky, ale i různé cukrovinky, nebo likéry. Přestože řečík lentišek roste i jinde ve Středomoří a na světě, nikde jinde prý nemá tak jedinečné účinky. Pokud vás to zaujalo, mrkněte na web masticha.cz, kde o mastiche najdete víc informací a výrobky si tu můžete dokonce i koupit.



PYRGI
Pyrgi je největší středověká vesnice na ostrově a je unikátní svojí výzdobou černobílými sgrafity, tedy barevností pro Řecko poněkud netypickou. Ta vznikají tak, že na fasádu je nejprve nanesena tmavá barva, která je překryta světlou a do ještě vlhké omítky se vyškrabávají různé vzory. U nás můžeme sgrafita vidět třeba na renesančních domech na náměstí v Telči.

Všechny vnitrozemské vesničky na Chiosu dýchají zvláštní pohodou, je tu strašně příjemný klid...jako by se čas zastavil. :))






MESTA
Mesta je vesnice, která zemětřesením utrpěla nejméně. Prý tu zůstalo úplně všechno na svém místě. A tak když sem vstoupíte, rázem se ocitnete ve středověké pohádce. Úzké dlážděné uličky, posedávající obyvatelé, snad jen to, že mají v rukou smartphony napoví, že století pomalu plynou kupředu. :))


24. 9. 2015

GIVT.CZ /POMÁHEJTE PŘI NAKUPOVÁNÍ



Během dovolené mi do schránky přistály informace o projektu s názvem GIVT.cz. Protože mě moc zaujal, rozhodla jsem se o něm napsat a představit ho i vám!

O co jde? Prostřednictvím GIVT.cz můžete jediným klikem navíc při svých on-line nákupech pomoci neziskové organizaci nebo sportovnímu klubu, který si vyberete. Je to jednoduché a zabere to jen několik vteřin - a co je nejlepší, nestojí to ani korunu navíc. Stačí, když online nákupy, které běžně děláte, provedete přes portál GIVT a část peněz z vaší útraty bude darována neziskové organizaci podle vašeho výběru. Jediným klikem dokážete pomoct například útulku pro opuštěné pejsky, stacionáři, který se stará o děti s postižením nebo vydavatelství parádních map pro cestovatele USE-IT. Zaregistrováno je tu více než 600 organizací od velkých renomovaných, které poskytují významnou pomoc v ČR i zahraničí, po malé spolky působící na místní úrovni.

20. 9. 2015

CHIOS


O tom, že je v Řecku ostrov s názvem Chios, jsem neměla donedávna ani tušení i přesto, že je v této zemi pátým největším. A rozhodně jsme se tu nenudili! Na výletech jsme objevovali zachovalé středověké mastixové vesničky ve vnitrozemí, malebné malé přístavy s rybářskými loďkami a opravdu krásné pláže s průzračnou tyrkysovou vodou, kde je jen pár lidí. A našli jsme i takové, kde jsme byli úplně sami. Chartery sem totiž začaly létat až vloni a cestovní ruch tu není moc rozšířený. A tak jsme na výletech po ostrově i na plážích potkávali častěji místní Řeky než turisty.

Pokud byste hledali místo pro klidnou dovolenou daleko od davů turistů (které jsou třeba na krásném Santorini), můžu Chios jen doporučit! :))



A proč jsme vyrazili zase do Řecka? Mám Řecko opravdu moc ráda, vždycky se tu cítím strašně příjemně a miluji řeckou kuchyni! Saláty, pita gyros, souvlaki, tzatziky, ryby, kalamáry, zapečené lilky, jogurt, musaka, různé sušenky a sladkosti s medem...je to toho tolik. To bych mohla jíst pořád! :)) Hrozně příjemní jsou tu ale i lidé, strašně milí, rádi pomohou, ale bez nepříjemného vnucovaní, jak to znám třeba z arabských zemí.

Někdy příště vás vezmu na výlet do středověkých vesniček a na všechny ty krásné pláže! :)) Jak jste svou letní dovolenou strávili vy?


Všechny články o Chiosu najdete tu:
  1. Chios: úvod
  2. Jižní Chios: Mastichové vesničky - jih ostrova
  3. 7 nejkrásnějších pláží
  4. Severní a střední část ostrova

Krásné babí léto! Evi
//foto moje ©gathermoments

14. 9. 2015

ŘÍM /KOLOSEUM, PALATIN A FORUM ROMANUM


Koloseum a Forum Romanum jednoznačně patří k památkám, které musí vidět snad každý návštěvník Říma. Podle toho tu také vypadají fronty na vstupenky a počty lidí uvnitř. Když ale vyrazíte hned brzy ráno jako my, strávíte ve frontě jen pár minut. Vstupenka na  Koloseum za 12 euro je zároveň i vstupenkou do areálu Palatinu a Fora Romana, které můžete navštívit ve stejný den nebo dva dny po sobě. Pokud je vám méně než 18 let nebo studujete architekturu máte vstupné zdarma a od 18 do 24 let za polovinu, takže toho určitě využijte! :))

10. 9. 2015

ŘÍM /SOUDOBÁ ARCHITEKTURA


Čtvrtý den jsme vyrazili na sever do čtvrti Flaminio za lákadlem v podobě nového muzea umění 21. století MAXXI od Zahy Hadid. Muzeum stojí  místech bývalé továrny na automobily a kasáren, které byly následně přestavěny na muzeum. Některé z původních budov jsou zachovány a doplněny  novou organickou přístavbou. Hlavním rysem návrhu jsou dlouhé vlnící se stěny, které vycházejí ze vzájemně se proplétajících prostor, které umožňují různá propojení výstav a vytvoření řady nečekaných spojení a zároveň vystavování nejen uvnitř, ale i venku.
Část budovy byla zrovna zavřená a opravovala se, ale většina byla přístupná.


Jen pár kroků od muzea najdete novou budou římské filharmonie Parco della Musica od Renza Piana, která připomíná tři velké brouky, ale i Palazzetto dello sport od Piera Luigiho Nerviho s na svou dobu převratnou konstrukcí. Tento Malý palác sportu byl postaven pro Olympijské hry v Římě v roce 1960, kruhová stavba má průměr 78 metrů a je tvořena želzobetonovou skořepinou. Uvnitř se skrývá prostor bez jediné podpory a skořepina jako by se vznášela nad prosklenou stěnou.


Mějte se krásně! Evi
//foto moje ©gathermoments

7. 9. 2015

ŘÍM /TRASTEVERE



Římská čtvrť Trastevere se stala mou nejoblíbenější částí města hned po první návštěvě. Po přejití mostu z Tiberského ostrova a vnoření se do úzkých uliček lemovaných tradičními okrovými domky, jako byste se ocitli v úplně jiném městě. Žádná auta s nervózními řidiči a motorky proplétající se všude kolem. Jen pěší zóna se spoustou lidí pomalu procházející kolem stánků a venkovních zahrádek restaurací a barů. Úplně jako v nějakém malém italském městečku.

5. 9. 2015

PODYJÍ A ŠOBES /TIP NA VÝLET


Dnes mám pro vás opět jednu turistiku. :) O víkendu jsme byli na výletě ve Znojmě (co dělat ve Znojmě a kde se ubytovat si můžete přečíst v mém článku tady) a jeden den jsme vyrazili na výlet na Šobes. Po žluté značce je to od přehrady něco přes 10 kilometrů a cesta je to moc příjemná, vede podél řeky ve stínu lesa.



Cestou jsme se zastavili na vyhlídce Sealsfieldův kámen, odkud je i úvodní fotka. Na Šobesu najdete stánek Znovínu a víno tu můžete ochutnat.





Mějte se krásně! Evi
//foto moje ©gathermoments

2. 9. 2015

MOJE LETNÍ ČTENÍ


V červnu a červenci jsem se dostala k přečtení poměrně nesourodého mixu. Knížka Čtyřhodinový pracovní týden mě zaujala svým názvem, Posedlost jsem dostala půjčenou a Dobu jedovou jsem si chtěla přečíst už dlouho, protože jsem o ní četla všude možně. Nakonec se mi do výběru zatoulali i Andělé a démoni, kteří se odehrávají v Římě, kam jsme se zrovna chystali.

TIMOTHY FERRISS: ČTYŘHODINOVÝ PRACOVNÍ TÝDEN ***
Čtyřhodinový pracovní týden je celkem dobrou motivací k tomu, abychom svůj čas využívali co nejlépe. Protože peníze mají hodnotu jen tehdy, máte-li čas si je užít a pokud trávíte celé dny zavření v kanceláři, budou vám nejspíš k ničemu. Najdete tu tipy, jak přesvědčit svého šéfa, abyste mohli pracovat z domu nebo jak rozjet výnosný byznys, který potřebuje minimum vaší kontroly.
Je ale pravda, že užitečný obsah se dá shrnout na pár stran a některé tipy nejsou moc vhodné pro naše prostředí (například osobní asistenty si sice také můžete najímat z Asie, ale nejspíš vás to vyjde mnohem dráž než Američany a ještě se stanete plátci DPH). Jako inspirace je to ale fajn!

ANNA STRUNECKÁ, JIŘÍ PATOČKA: DOBA JEDOVÁ ***
Po přečtení Doby jedové jsem nabyla dojmu, že se na Zemi snad ani nedá přežít. Některé informace jsou zajímavé, jiné se mi zdály zbytečně poplašné. Autorka se zabývá spoustou témat, od vitamínů a potravinových doplňků přes očkování, lobby farmaceutických firem a kosmetiku až po čistící přípravky. Nejvíce mi utkvěly v paměti pružinové matrace a kovové kostice podprsenek, které prý narušují tok lymfy a mohou způsobit rakovinu prsu. Druhý díl je spíše takovým doplněním prvního, i když se tam spousta věcí právě z prvního opakuje.
Myslím, že k zamyšlení nad tím, jaké chemikálie se na nás ze všech stran hrnou, je kniha zajímavá a nakonec si to stejně každý musí přebrat po svém.

SUSAN LEWIS: POSEDLOST ****
Od této knížky jsem už kvůli jejímu obalu nečekala vůbec nic. Původně se mi ani moc číst nechtěla, ale dostala jsem ji půjčenou, tak jsem si řekla, že jí dám šanci. A víte co? Ona nakonec není zas tak špatná! Děj je napínavý, příběh mírně detektivní a knížka se moc dobře čte.
Hlavní hrdinka Corie Brownová pátrá po svém nikdy nepoznaném otci, z malé vesničky se vydává do Londýna a dostává se ke své vysněné práci v televizní společnosti. V životě Corrie se objevují tři lidé. Annalise, její nadřízená a přítelkyně, Luke, jediný, kdo se jí zastane před nepřejícími kolegy a Cristos, světově proslulý filmový režisér.

DAN BROWN: ANDĚLÉ A DÉMONI ****
Kniha Andělé a démoni se mi ze začátku moc líbila, je čtivá a napínavá. Objevuje se tu harvardský symbolog Robert Langdon, který je povolán k případu rituální vraždy ve švýcarském Cernu. Zbytek děje se už odehrává v Římě, takže je to zároveň i takový malý průvodce po památkách. Jen ten konec byl mírně řečeno přitažený za vlasy, ale prozrazovat vám jej nebudu. :)

Četli jste některou z knížek? Jak se vám líbily? Co právě čtete vy?
Mějte se krásně! Evi

Pod každou knížkou najdete moje zcela naprosto subjektivní hodnocení formou hvězdiček 
*            hrůza, kterou ani nedoporučuji otvírat
**         dá se to přečíst, ale žádná sláva
***      dobrá knížka, stojí za přečtení, ale jsou i lepší
****    knížka se mi moc líbila
*****  absolutní špička, jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla; pět hvězdiček ale moc často nedávám :)

//foto moje ©gathermoments